Účetní závěrka v příkladech, otázkách a odpovědích 2023

Input:

Legislativní rámec účetní závěrky a obsah a rozsah účetní závěrky

4.9.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 19 minut

101
Legislativní rámec účetní závěrky a obsah a rozsah účetní závěrky

prof. Ing. Libuše Műllerová, CSc.

  • Legislativní rámec účetní závěrky

  • Obsah a rozsah účetní závěrky

  • Pracovní postupy související s účetní závěrkou

  • Přípravné práce k účetní závěrce

  • Vnitropodniková směrnice k účetní závěrce

Legislativní rámec účetní závěrky

Právní systém v České republice je založen na kodifikovaném právu. Regulace se provádí pomocí zákonů, nařízení vlády, vyhlášek a dalších právních předpisů. Základní právní normou pro všechny typy účetních jednotek je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen ZoÚ), který byl od svého prvního vydání již několikrát novelizován. Jeho předkladatelem je Ministerstvo financí České republiky. Zákon zmocňuje ministerstvo vydávat prováděcí vyhlášky a zajišťovat tvorbu a vydávání národních účetních standardů. Zároveň zákon stanoví (§ 19a odst. 1 ZoÚ), které účetní jednotky použijí pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy. V rámci těchto pravidel si pak účetní jednotky upravují jednotlivé oblasti účetnictví vnitřními směrnicemi. Hierarchii současných účetních předpisů ukazuje následující schéma:

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavená na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Dále pak, aby osoba, která tyto informace využívá, mohla na jejich základě činit ekonomická rozhodnutí (§ 7 odst. 1 ZoÚ)!

Důležité je, jak se určitá transakce bude vykazovat, aby věrně zobrazovala skutečnost, a teprve od toho se odvodí, jak se tato transakce bude účtovat (zásada přednosti obsahu před formou).

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen ZoÚ)

Tento zákon byl za dobu své platnosti několikrát novelizován. Větší novela s účinností od roku 2014 s řadou terminologických úprav souvisela s rekodifikací občanského a obchodního práva

S účinností od roku 2016 byla schválena zatím největší novela, která kromě řady drobných formálních úprav zavedla kategorizaci účetních jednotek (§ 1b ZoÚ) a kategorizaci skupin účetních jednotek (§ 1c ZoÚ).

S účinností od roku 2017 došlo k drobné novele zákona, která doplnila povinnost pro některé účetní jednotky vykazovat ve výroční zprávě, v konsolidované výroční zprávě nebo v samostatné zprávě nefinanční informace (§ 32f až 32i ZoÚ).

Nakonec s účinností od roku 2021 byl vložen nový § 21b ZoÚ týkající se zvláštního způsobu zveřejňování výročních zpráv (prostřednictvím České národní banky) a účetních závěrek některých obchodních korporací (prostřednictvím správce daně z příjmů).

Všechny uvedené změny budou podrobně probrány v příslušných kapitolách v souvislosti s účetní závěrkou a výroční zprávou.

Zákon člení účetní jednotky do čtyř kategorií – mikro, malé, střední a velké (§ 1b ZoÚ). Členění do těchto kategorií je závislé na třech kritériích – hodnota aktiv netto, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období (§ 1d ZoÚ). Uvedené členění má dopad do povinností souvisejících s účetní závěrkou a jejím zveřejňováním. Zařazení účetních jednotek do jednotlivých kategorií ukazuje následující tabulka:

Účetní jednotka Aktiva celkem Roční úhrn čistého obratu Průměrný počet zaměstnanců
Mikro do 9 mil. do 18 mil. do 10
Malá do 100 mil. do 200 mil. do 50
Střední do 500 mil. do 1 000 mil. do 250
Velká nad 500 mil. nad 1 000 mil. nad 250

V případě mikro, malých a středních účetní jednotek spadá podnik do příslušné kategorie, pokud nepřekročí dvě ze tří z uvedených hraničních hodnot po dvě po sobě jdoucí účetní období. Velkou účetní jednotkou jsou všechny účetní jednotky, které překročí alespoň dvě kritéria pro kategorii vymezující střední účetní jednotku. Dále pak za velkou účetní jednotku je bez ohledu na uvedená kritéria považována vždy účetní jednotka, která je subjektem veřejného zájmu. Jedná se o tyto účetní jednotky, které jsou (§ 1a ZoÚ):

  1. obchodní společnosti emitujících investiční cenné papíry přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu,
  2. bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
  3. pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
  4. penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo
  5. zdravotní pojišťovnou.

Obsah a rozsah účetní závěrky

Co tvoří podle zákona o účetnictví účetní závěrku (§ 18 odst. 1 ZoÚ):

Účetní závěrka je nedílný celek, který tvoří:

  1. rozvaha (bilance),
  2. výkazu zisku a ztráty,
  3. příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v účetních výkazech,
  4. přehled o peněžních tocích (střední a velké účetní jednotky),
  5. přehled o změnách vlastního kapitálu (střední a velké účetní jednotky).

Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) ZoÚ, tj. banky, pojišťovny nebo zajišťovny a penzijní společnosti přehled o peněžních tocích nesestavují. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky (organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny – § 1 odst. 4 ZoÚ sestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu vždy, pokud k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní obě hodnoty pro zákonnou povinnost auditu (§ 20 odst. 1 písm. c) ZoÚ body 1 a 2).

Co musí podle zákona o účetnictví účetní závěrka obsahovat (§ 18 odst. 3 ZoÚ):

  1. obchodní firmu nebo název účetní jednotky, sídlo, nebo u fyzických osob bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště,
  2. identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno a informaci o zápisu do veřejného rejstříku uváděnou na obchodních listinách,
  3. právní formu účetní jednotky, případně informaci o tom, že účetní jednotka je v likvidaci,
  4. předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
  5. rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,
  6. okamžik sestavení účetní závěrky,

a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky nebo odpovědné fyzické osoby, u svěřenských fondů správce nebo obhospodařovatel (připojením podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou).

V jakém rozsahu účetní jednotky účetní závěrku sestavují (§ 18 odst. 4 ZoÚ):

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku v plném nebo ve zkráceném rozsahu. Ve zkráceném rozsahu mohou sestavovat účetní závěrku pouze malé a mikro účetní jednotky, které nemají zákonnou povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Prováděcí předpisy stanoví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek podle kategorií vysvětlující a doplňující informace, které jsou účetní jednotky povinny uvádět v příloze v účetní