On-line kurz - Rok ve mzdové účtárně 2022

Input:

Zaměstnavatel a úřad práce

30.6.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

701
Zaměstnavatel a úřad práce

Ing. Růžena Klímová

Zaměstnavatel a úřad práce

Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jeho plnění

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v průměrném ročním přepočetném počtu mají stanovenou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením v povinném podílu 4 %. Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu mohou zaměstnavatelé plnit některým z následujících způsobů:

  1. zaměstnáváním osob se zdravotním postižením v pracovním poměru nebo
  2. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele (viz § 78 ZZ), nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám nebo
  3. odvodem do státního rozpočtu.

Výše uvedené způsoby plnění povinného podílu lze vzájemně kombinovat.

Skutečnost, že je zaměstnanec osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba:

  1. posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení, jedná-li se o osobu invalidní v I. nebo II. nebo III. stupni invalidity;
  2. potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, jedná-li se o osobu zdravotně znevýhodněnou.

Je-li osobě odebrán invalidní důchod 1. nebo 2. stupně invalidity, pak se na ni nahlíží jako na osobu se zdravotním postižením ještě po dobu 12 měsíců od tohoto rozhodnutí. Pro účely naplnění 4% podílu osob se zdravotním postižením se proto tyto osoby započítají, pokud pracovní poměr po tuto dobu trvá.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců

Pro zjišťování celkového počtu zaměstnanců a počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Vychází se z celkového počtu skutečně odpracovaných hodin (včetně přesčasové práce) zaměstnanci v pracovním poměru ve sledovaném kalendářním roce, zvýšeného o hodiny neodpracované těmito zaměstnanci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské, v důsledku čerpání dovolené, z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy a v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží ošetřovné.

Nezapočítává se tedy doba mateřské dovolené, rodičovské dovolené, neplaceného volna, doba, kdy je zaměstnanec nemocen, ale nemá nárok na dávku z důvodu vyčerpání podpůrčí doby nebo z důvodu, že zaměstnání nezaložilo účast na nemocenském pojištění. Nezapočítává se ani doba dlouhodobého ošetřovného, ačkoliv je dávka poskytována. Příslušná vyhláška č. 518/2004 Sb. se odvolává na již neexistující zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění, kde je zmíněno jen ošetřovné, nikoliv dlouhodobé.

Naopak se započítává doba karantény v době prvních 14 kalendářních dnů trvání, neboť je zaměstnavatel povinen poskytovat náhradu mzdy. Pokud by karanténa trvala déle než 14 kalendářních dnů, další doba již započítána nebude.

Součet všech započítávaných hodin se vydělí celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou (celkovým ročním fondem pracovní doby) bez svátků připadající ve sledovaném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.

V případě různých pracovních režimů (např. v jednosměnném, dvousměnném a třísměnném) se celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců v jednotlivých pracovních režimech.

Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, součet odpracovaných a neodpracovaných hodin se dělí pouze poměrnou částí celkového ročního fondu pracovní doby bez svátků připadající na ty měsíce, ve kterých byla činnost vykonávána.

Zaměstnavatel ze zjištěného průměrného ročního přepočteného počtu svých zaměstnanců ve sledovaném kalendářním roce stanoví povinný podíl ve výši 4 %, pokud bude tento počet vyšší než 25 zaměstnanců. Výpočty průměrných ročních přepočtených počtů zaměstnanců se zjišťují na dvě platná desetinná místa, k tisícinám se nepřihlíží, číslo se nezaokrouhluje. Jde o tzv. ořezávání čísel.

Příklad:

Číslo vyjde ve tvaru 4,561, v úvahu se bere číslo 4,56.

Číslo vyjde ve tvaru 4,565, v úvahu se bere číslo 4,56.

Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se nezapočítávají příslušníci a vojáci z povolání ve služebním poměru, zaměstnanci obce zařazení do obecní policie, občanští zaměstnanci ozbrojených sil České republiky, členové výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby a báňští inspektoři. Výjimka pro ně vyplývá z § 147 odst. 2 ZZ.


Způsoby plnění povinného podílu a způsoby výpočtu

Plnění povinného podílu formou zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru se zjišťuje stejným způsobem, jako celkový průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Každého zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením (zaměstnanec invalidní ve třetím stupni), si však zaměstnavatel pro tento účel započítává třikrát.

Osoby zdravotně znevýhodněné se započítávají stejně jako jiné osoby se zdravotním postižením, pokud mají platné rozhodnutí nebo potvrzení o tomto statusu.

Za osoby se zdravotním postižením (osoby invalidní v prvním nebo druhém stupni) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

Zaměstnávání a započítávání starobních důchodců

Dochází-li k zákonné transformaci invalidního důchodu na starobní dosažením věku 65 let, pak pro započtení takového zaměstnance do 4% podílu je nutné rozhodnutí posudkové komise OSSZ o tom, že je osobou nadále invalidní. Pokud je pro uplatnění daňové slevy z titulu invalidity vydáno potvrzení finančním úřadem, lze jej použít i pro účely započtení takové osoby do 4% podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Další možností plnění povinného podílu je odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání zakázek výše uvedeným subjektům. Od roku 2018 však došlo k dalšímu omezení produkce zaměstnavatelů, kteří jsou oprávněni prodávat zboží a služby, které odběratelům naplní 4% podíl.

Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné, které mají v přepočteném počtu více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, mohou poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce.

Od roku 2015 došlo k rozšíření povinné evidence o náhradním plnění. V ohlášení krajské pobočce Úřadu práce byl zaměstnavatel povinen uvést identifikační údaje zaměstnavatele, od kterého byly výrobky nebo služby odebrány, nebo kterému byly zadány zakázky, a další údaje. S účinností od 1. 10. 2017 už tuto povinnost nemají, protože požadované údaje jsou součástí elektronické evidence náhradního plnění vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Do náhradního plnění se započtou příslušné údaje jen v případě, že budou dodavatelem do centrální evidence vloženy nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění.

Elektronická evidence obsahuje tyto údaje:

  1. identifikační údaje zaměstnavatele a osoby samostatně výdělečně činné coby dodavatele a identifikační údaje zaměstnavatele coby odběratele,
  2. cenu výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek bez daně z přidané hodnoty započitatelnou do plnění povinného podílu,
  3. datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek,
  4. číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo realizovaná zakázka,
  5. datum zaplacení odebraných výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek započitatelných do plnění povinného podílu,
  6. čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.

Údaje do evidence vkládá a za jejich správnost odpovídá dodavatel výrobků, služeb nebo zakázek. Údaj o výši limitu a o průběžném stavu jeho plnění je veřejně přístupný. MPSV archivuje údaje týkající se elektronické evidence o náhradním plnění po dobu 6 let od jejich vložení.

Počet osob se zdravotním postižením, které si může započítat do povinného podílu při plnění formou odebírání výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek, zjistí zaměstnavatel tím způsobem, že z celkové sumy, kterou v průběhu sledovaného roku zaplatil jednomu dodavateli za výrobky, služby nebo zakázky, odečte daň z přidané hodnoty a výslednou částku vydělí sedminásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku. Údaj je zveřejňován formou sdělení MPSV ve Sbírce zákonů ve 4. čtvrtletí roku.

Výsledná částka, zjišťovaná na dvě platná desetinná místa, se rovná počtu osob se zdravotním postižením, které je možno započítat do plnění povinného podílu. Tento počet osob se nezaokrouhluje. V případě, že je tato výsledná částka větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením zaměstnávaných dodavatelem v jednotlivých kalendářních čtvrtletích, může si zaměstnavatel započítat pouze nejvyšší potvrzený průměrný čtvrtletní přepočtený počet. Nezaměstnává-li osoba se zdravotním postižením, která je