Komplikované mzdové výpočty bez chyb a omylů 2021

Input:

Zaměstnávání žen, mzdový list, případové studie

2.8.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1301
Zaměstnávání žen, mzdový list, případové studie

Ing. Růžena Klímová

Právní úprava:

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ZP)

    • § 41 – převedení na jinou práci

    • § 139 odst. 1 – doplatek do výše mzdy při převedení na jinou práci

    • § 238 – zakázané práce ženám

    • § 239 až 241 – pracovní podmínky zaměstnankyň, zaměstnankyň-matek, zaměstnanců pečujících o dítě a o jiné fyzické osoby

    • § 195 – mateřská dovolená

    • § 196 – rodičovská dovolená

    • § 197 – mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte

  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (ZNP)

  • Vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání



Zaměstnávání žen, žen na mateřské a rodičovské dovolené


Zákoník práce garantuje ochranu zaměstnankyň tím, že stanoví, které práce nesmí žena vykonávat. Též stanoví, že zaměstnankyně je zakázáno zaměstnávat pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou, které práce a pracoviště jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu (vyhláška č. 180/2015 Sb.).

Těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, a zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu, nesmí být zaměstnávána pracemi, pro které není podle lékařského posudku zdravotně způsobilá.

Pracovní podmínky zaměstnankyň, zaměstnankyň-matek, zaměstnanců pečujících o dítě a o jiné fyzické osoby (§ 239 až 241 ZP)

Koná-li těhotná zaměstnankyně nebo žena matka do konce devátého měsíce po porodu a zaměstnankyni, která kojí, práce, která je těhotným zaměstnankyním zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Požádá-li těhotná zaměstnankyně pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. To platí obdobně pro zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu a zaměstnankyni, která kojí.

Dosahuje-li zaměstnankyně při práci, na niž byla převedena z důvodu těhotenství a mateřství, bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství podle § 44 ZNPVyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných příjmů připadajících na kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Průměr započitatelných příjmů se zjistí tak, že se dosažený příjem za jednotlivý kalendářní měsíc vydělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci s výjimkou dnů, ve kterých žena

  • byla dočasně práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa,

  • ošetřovala dítě mladší 10 let nebo o ně pečovala nebo ošetřovala jiného člena domácnosti z důvodů uvedených v § 39 odst. 1 ZNP,

  • měla pracovní volno bez náhrady příjmu nebo služební volno, za které nebyl poskytnut služební příjem nebo plat nebo mzda,

  • měla neomluvenou nepřítomnost v práci, a to i po část kalendářního dne,

  • byla účastnicí stávky,

  • byla na mateřské nebo rodičovské dovolené.

Vyrovnávací příspěvek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Z vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se nesmí provádět exekuční srážky.

Příklad č. 1

Zaměstnankyně byla převedena na jinou práci z důvodu těhotenství dne 20. 5. 2021. Za měsíc květen jí byla zúčtována mzda ve výši 17 500 Kč.

Denní vyměřovací základ se stanoví stejně, jakoby byla žena k tomuto dni uznána práce neschopnou. Rozhodné období je tedy doba od 1. 5. 2020 do 30. 4. 2021. DVZ činil před redukcí 760,22 Kč.

Redukční hranice pro rok 2021

  • první redukční hranice činí 1 182 Kč

  • druhá redukční hranice činí 1 773 Kč,

  • třetí redukční hranice činí 3 545 Kč.

Po redukci denní vyměřovací základ = plně se započte 760,22 Kč. (do první redukční hranice se započte 100 % stejně jako u peněžité pomoci v mateřství).

Nyní musíme zjistit denní vyměřovací základ po převedení. Ten zjistíme tak, že její započitatelný příjem v kalendářním měsíci dělíme počtem kalendářních dnů v tomto měsíci. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují:

  • dny, po které trvala pracovní neschopnost, karanténa nebo ošetřování člena rodiny,

  • dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží náhrada příjmu,

  • dny neomluvené nepřítomnosti v práci.

Zaměstnankyně byla 20. 5. 2021 převedena na jinou práci. Za měsíc květen jí byla zúčtována mzda ve výši 17 500 Kč.

Průměr započitatelných příjmů připadající na jeden kalendářní den činí 17 500 : 31 = 564,52 Kč.

Vyrovnávací příspěvek: 760,22 – 564,52 = 195,70 Kč, po zaokrouhlení 196 Kč za jeden kalendářní den. Vyrovnávací příspěvek náleží po dobu kalendářních dnů, v nichž trvalo převedení na jinou práci, tj. v našem případě 12 dnů (doba od 20. 5. do 31. 5): 12 x 196 = 2 352 Kč. Analogicky se bude postupovat v dalších měsících, kdy bude trvat převedení.

Ochrana žen-matek je zakotvena v § 41 ZP. Podle § 41 odst. 1 písm. c) ZP, koná-li těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, nebo zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu práci, kterou nesmějí být tyto zaměstnankyně zaměstnávány nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství, je zaměstnavatel povinen převést ji na jinou práci. Při převedení náleží vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Další ochrana některých zaměstnanců se týká pracovních cest. Těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o děti do věku 8 let smějí být vysíláni na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem; přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost.

Toto ustanovení platí i pro osamělou zaměstnankyni a osamělého zaměstnance, kteří pečují o dítě do věku 15 let, jakož i pro zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě soustavně pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu.

Pokud jde o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, požádá-li o tuto změnu zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě soustavně pečuje o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu.

Práce přesčas je zakázána těhotným zaměstnankyním a zaměstnankyním nebo zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok. Zaměstnavatel se však může se zaměstnancem nebo zaměstnankyní pečující o dítě do 1 roku dohodnout na výkonu práce přesčas.

Mateřská dovolená (§ 195 ZP)

V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Mateřskou dovolenou nastupuje zaměstnankyně zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.

Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, přísluší mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí doby 28 týdnů, respektive 37 týdnů při porodu 2 a více dětí. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než 6 týdnů z jiného důvodu, poskytne se jí mateřská dovolená ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň 2 nebo více dětí. V době mateřské dovolené se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství (PPM) podle zákona č. 187/2006 Sb.

Podmínkou nároku na PPM je účast na pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM. Pokud pojištěnka nastupuje později z důvodu svého rozhodnutí, zjišťuje se splnění této podmínky (tzv. čekací doba) k počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. (Poznamenáváme, že žena může nastoupit na PPM až 6 až 8 týdnů před očekávaným dnem porodu, pokud plní čekací dobu.) Je-li uplatňován nárok na PPM z více pojištění, musí být tato podmínka splněna v každém z těchto pojištění.

Délka podpůrčí doby u PPM činí 28 týdnů, pokud žena porodila 1 dítě, a 37 týdnů, porodila-li 2 a více dětí.

Podpůrčí doba začíná nástupem na PPM. Nástup na PPM nastává dnem, který žena určí v období 6–8 týdnů před očekávaným dnem porodu. Pokud žena nastoupí později, začíná podpůrčí doba od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.

Příklad č. 2

U zaměstnankyně je stanoven počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu na 31. 3. 2021. Žena však nastoupí na PPM o 2 týdny později. Podpůrčí doba v délce 28 týdnů běží od 31. 3. 2021, avšak PPM bude poskytována až od 13. 4. 2021. Celkem jí bude PPM poskytována v délce 26 týdnů. Rozhodné období, ze kterého se bude PPM počítat, bude stanoveno k 31. 3. 2021, nikoliv k datu nástupu na PPM (k 13. 4. 2021).

Nástup na PPM nastává dnem porodu, pokud k porodu došlo před počátkem podpůrčí doby, která začíná běžet 6 týdnů před očekávaným dnem porodu. Jedná se o předčasný porod, kdy žena nestačí nastoupit na PPM v době nejpozději 6 týdnů před očekávaným dnem porodu. V takovém případě nedochází ke zkrácení podpůrčí doby. V těchto případech se též posuzuje splnění čekací doby k počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu.

Ženy na mateřské dovolené jsou svým způsobem zvýhodněny při stanovení nároku na dovolenou a při jejím čerpání, neboť doba mateřské dovolené se pro účely nároku na dovolenou posuzuje jako výkon práce (viz § 216 odst. 2 ZP). Požádá-li zaměstnankyně o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen této žádosti vyhovět (§ 217 odst. 5 ZP). Dovolenou vyčerpanou před nástupem rodičovské dovolené není možné z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit (§ 223 odst. 1 ZP). Příklady najdete v 2. lekci.

Pokud je žena na mateřské dovolené a má na konci tohoto kalendářního roku nevyčerpaný zůstatek dovolené z předchozího roku, je zaměstnavatel povinen dovolenou převést do dalšího roku.

Příklad č. 3

Žena má zůstatek dovolené z roku 2019 ve výši 120 hodin (15 dnů). Zaměstnavatel převedl zůstatek dovolené do roku 2020. Žena je těhotná a nastoupí na mateřskou dovolenou v říjnu 2020. Z důvodu nemoci, která plynula před nástupem na MD, jí zaměstnavatel nemohl dovolenou z předchozího roku nařídit, ačkoliv v plánu dovolených bylo uvedeno, že dovolená bude čerpána v srpnu 2020.

Zaměstnavatel je povinen nevyčerpanou dovolenou z roku 2019 převést do roku 2020. Pokud neurčil čerpání dovolené tak, aby byla dovolená z roku 2019 vyčerpána před nástupem na MD, je povinen ji převést do roku 2021, neboť do konce roku 2020 bude žena čerpat MD. Po ukončení dané překážky je povinen určit čerpání dovolené z roku 2019. Může tedy nařídit zaměstnankyni čerpání dovolené bezprostředně po MD, pokud se žena vrací po MD do práce, nebo až po RD, pokud požádá o RD. V takovém případě je povinen převést nevyčerpaný nárok dovolené za rok 2019 a 2020