DPH 2024

Input:

Základní vymezení a pojmy

19.1.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 33 minut

101
Základní vymezení a pojmy

RNDr. Ivan Brychta, Ing. Jana Kolářová

  • základní charakteristika zákona o DPH

  • vymezení územní působnosti (tuzemsko, území Evropské unie, třetí země) a související terminologie (dovoz, vývoz, pořízení zboží, dodání zboží do jiného členského státu, poskytnutí služeb)

  • daňové subjekty (osoba povinná k dani, osoba registrovaná k dani, plátce, identifikovaná osoba), ekonomické činnosti

ZÁKON O DPH

Od 1. 5. 2004, tedy od našeho vstupu do Evropské unie (EU), vymezuje oblast DPH zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který budeme zkráceně označovat ZDPH. I přes relativně krátkou dobu existence prošlo znění více novelizacemi, a to nejen z důvodů, že bylo potřeba opravit některá sporná místa, ale také z důvodů vývoje evropské legislativy, které se musí ta naše tuzemská přizpůsobit, popř. z důvodu vazeb na jiné daňové i nedaňové zákony. ZDPH vychází z evropské směrnice 2006/112/ES (která od 1. 1. 2007 nahradila dřívější šestou směrnici 77/388/EHS).

Obsah kurzu je aktuální pro stav k 1. 1. 2024, tedy i se zapracováním změn, které přinesly novely č. 284/2021 Sb., č. 432/2022 Sb., č. 349/2023 Sb., č. 417/2023 Sb. a č. 469/2023 Sb.

Nařízení vlády

Legislativu DPH doplňuje nařízení vlády č. 361/2014 Sb., o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služby pro použití režimu přenesení daňové povinnosti, kterým se v návaznosti na § 92f ZDPH a na přílohu č. 6 ZDPH doplňuje seznam dalších plnění v režimu přenesení daňové povinnosti (více bude v 13. lekci). Toto nařízení bylo novelizováno nařízením vlády č. 155/2015 Sb., nařízením vlády č. 11/2016 Sb., nařízením vlády č. 296/2016 Sb. a nařízením vlády č. 228/2022 Sb. (tato poslední změna má účinnost od 10. 8. 2022).

Výklady finanční správy

Legislativní rámec je doplněn výklady publikovanými Generálním finančním ředitelstvím (GFŘ), na které budeme během kurzu také odkazovat a které budeme přidávat též jako bonusy k jednotlivým lekcím. Odpověď na řešení některých otázek mohou dát též závěry z jednání koordinačních výborů mezi zástupci finanční správy a Komory daňových poradců.

Upozornění

Tento kurz mapuje průřezově celý zákon o DPH, a je určen nejenom těm, kteří s daní z přidané hodnoty teprve začínají, ale také těm z Vás, kteří již se zákonem pracujete a potřebujete si ujasnit některé souvislosti, zopakovat problematiku anebo pouze otestovat Vaše současné znalosti. V neposlední řadě je cílem kurzu zdůraznit i novinky, které byly schváleny nebo nabyly účinnost během roku 2022.

Znění paragrafů zákonů, na které se v kurzu budeme odkazovat, se zobrazí v podokně po kliknutí na příslušnou ikonu paragrafu v textu (např. § 1 ZDPH).

Tento kurz předpokládá alespoň minimální znalosti problematiky DPH, a spíše než na vysvětlování základních pojmů se zaměřuje na souvislosti mezi jednotlivými ustanoveními a řeší složitější problémy.

Právní úprava v EU

V souvislosti se vstupem České republiky (dále také ČR) do Evropské unie (dále také EU) muselo dojít v oblasti DPH ke sjednocení pravidel, sladění českých právních předpisů s normami platnými v EU.

Danou oblast upravuje několik směrnic vydaných Radou Evropského společenství (ES), zejména již zmíněná směrnice Rady ES 2006/112/ES, o společném systému DPH (dále také Směrnice), a dále např. směrnice Rady ES 2008/9/ES, kterou se stanoví prováděcí pravidla pro vrácení daně z přidané hodnoty, anebo směrnice Rady ES 2009/132/ES, kterou se vymezuje oblast působnosti při osvobození některých druhů zboží od DPH při konečném dovozu. Směrnice byla od roku 2019 novelizována zejména Směrnicí Rady (EU) 2016/1065 ze dne 27. června 2016, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zacházení s poukazy, a Směrnicí Rady (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku. Další změny přinesly zejména tyto předpisy:

  • Směrnice Rady (EU) 2018/912 ze dne 22. června 2018, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o povinnost dodržovat minimální základní sazbu

  • Směrnice Rady (EU) 2018/1695 ze dne 6. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o dobu použití volitelného mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů a mechanismu rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH

  • Směrnice Rady (EU) 2018/1713 ze dne 6. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty uplatňované na knihy, noviny a časopisy

  • Směrnice Rady (EU) 2018/1910 ze dne 4. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty pro obchod mezi členskými státy

  • Směrnice Rady (EU) 2019/475 ze dne 18. února 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o zahrnutí italské obce Campione d'Italia a italských vod jezera Lugano do celního území unie a do územní působnosti směrnice 2008/118/ES

  • Do zákona o DPH byla implementována zejména Směrnice Rady (EU) 2018/1910, a to novelizací č. 343/2020 Sb.

  • Směrnice Rady (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku

  • Směrnice Rady (EU) 2019/1995 ze dne 21. listopadu 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o ustanovení týkající se prodeje zboží na dálku a určitých domácích dodání zboží

  • Směrnice Rady (EU) 2021/1159 ze dne 13. července 2021, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o dočasná osvobození od daně při dovozu a některých dodáních v reakci na pandemii COVID-19.

  • Směrnice Rady (EU) 2022/542 ze dne 5. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a (EU) 2020/285, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty.

  • Směrnice Rady (EU) 2022/890 ze dne 3. června 2022, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o prodloužení doby použitelnosti volitelného mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů a mechanismu rychlé reakce proti podvodům v oblasti DPH.

Rada EU ke směrnici vydává rovněž prováděcí nařízení. To aktuální má účinnost od 1. 7. 2011 a označení Prováděcí nařízení Rady EU č. 282/2011/EU a bylo novelizováno prováděcím nařízením č. 967/2012, prováděcím nařízením č. 1042/2013, č. 2017/2459 (použije se od 1. 1. 2019), 2018/1912 (použije se od 1. 1. 2020), nařízením Rady (EU) 2019/2026 (použije se od 1. 7. 2021), nařízením Rady (EU) 2022/432 (použije se od 1. 7. 2022).

Zatímco směrnice musí být formou legislativního procesu v ČR zapracovány do českých předpisů, prováděcí nařízení Rady EU č. 282/2011/EU je přímo účinné bez implementace.

Rozsudky Soudního dvora EU (dále také SDEU) vykládají Směrnici a mají tím přímý vliv na výklad DPH v ČR.

Upozornění

Postup upravený v ZDPH by měl být v souladu se směrnicemi Rady EU. Pokud by tomu tak nebylo a bylo to v neprospěch osoby povinné k dani, ta by se mohla domáhat svých práv.

Účinky práva EU v ČR

Nesprávná implementace Směrnice do ZDPH může mít následující dopady:

  • Směrnice nebyla správně implementována do ZDPH, přičemž znění Směrnice je přesné, jasné a bezpodmínečné a nevyžaduje další opatření. Pak osoba povinná k dani zvolí pro sebe výhodnější předpis: buď postupuje podle Směrnice, nebo podle ZDPH. Postupu podle Směrnice se může dovolávat na základě jejího přímého účinku. Finanční správa však nemůže osoby nutit k postupu podle Směrnice.

  • Směrnice nebyla správně implementována, ZDPH není jednoznačný a umožňuje více výkladů (z nichž alespoň jeden je v souladu se Směrnicí). Pak je na základě nepřímého účinku povinnost výkladu podle Směrnice pro všechny (osoby povinné k dani i finanční správu). To znamená, že se vždycky postupuje podle Směrnice, ať je v ZDPH uvedeno cokoliv (může být i v neprospěch osoby povinné k dani).

V této lekci probereme vymezení daňových subjektů podle ZDPH a také si ozřejmíme některé základní pojmy. Je nutné si uvědomit, oblast DPH je jednou z těch, kde evropská integrace působí nejvíce. To se projevuje např. u zeměpisného vymezení, kdy se obvyklý pojem "zahraničí" zužuje na území mimo členské státy EU.

Vymezení zeměpisné

Při pohledu na zeměpisné vymezení, nebo též územní působnost, je třeba vidět zásadní rozdíl

  • mezi tuzemskem a zahraničím, tuzemskou osobu a zahraniční osobu, tak jak se používají v běžném slova smyslu, oproti

  • vymezení pro účely DPH v § 3 ZDPH, které vymezuje území Evropské unie (včetně České republiky) a území ostatní, označené jako třetí země.

Až na výjimky, vymezené jednotlivými přistupujícími zeměmi, by měl být pohled z hlediska DPH stejný ve všech státech EU vůči třetím zemím, a také pravidla pro vnitrounijní styk by měla být z pohledu všech členských států obdobná. A to i v případě, že v každém členském státu platí jiný zákon o DPH (či dani odpovídající tuzemské dani z přidané hodnoty), který však musí vycházet ze Směrnice.

Upozornění

Srovnatelné jsou (nebo by měly být) mechanismy zdanění v jednotlivých členských státech, tj. principy, co ve kterém státě podléhá zdanění. Samotné sazby daně jsou však v každém státě individuální.

Definice

ZDPH rozlišuje území na:

  • tuzemsko, tj. území České republiky,

  • území Evropské unie (dříve označované jako území Evropského společenství),

  • třetí země.

Území Evropské unie

Území Evropské unie (v dalším budeme označovat zkráceně jako území EU) je tvořené 28 členskými státy, ale pro účely DPH se

  • z tohoto území vylučují území uvedená v § 3 odst. 2 ZDPH, která jsou pro účely DPH považována za třetí země,

  • a naopak se za území některých členských států počítají území uvedená v § 3 odst. 3 ZDPH.

Příklad

Rozhodněte, která z následujících území patří pro účely DPH mezi třetí země a která se považují za území některého členského státu EU, a tím i za součást území EU:

1. Dhekelie (území Kypru)

2. Campione d` Italia

3. Ålandy (souostroví mezi Švédskem a Finskem)

4. Malta

Řešení naleznete zde1

Zapamatujme si

Povšimněme si v § 3 odst. 3 ZDPH, že u uvedených územích (např. ostrov Man) jsou uvedeny také členské státy EU, za jejichž část se toto území považuje. To má význam při identifikaci členského státu EU, ve které by mohla při uskutečnění obchodů vzniknout určitá daňová povinnost (např. registrace v jiném členském státě, přiznání a zaplacení daně).

Tuzemsko

Definice území EU v ZDPH zahrnuje i tuzemsko, tedy území České republiky.

Pokud zákon výslovně odkazuje na Českou republiku, užívá pojem tuzemsko, pokud chce zdůraznit, že se v rámci EU nejedná