Komplikované mzdové výpočty bez chyb a omylů 2022

Input:

Srážky ze mzdy

21.11.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

601
Srážky ze mzdy

Ing. Růžena Klímová

Srážky ze mzdy

Právní úprava:

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ZP)

    • § 142, 143 – bezhotovostní výplata mzdy

    • § 144a – postoupení pohledávky

    • § 145 až 146 – srážky z příjmu – obecná ustanovení

    • § 147 až 150 – postup a pořadí při provádění srážek

  • Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (OSŘ)

    • § 276 až 302 – srážky ze mzdy

    • § 312 – přikázání jiné peněžité pohledávky

    • § 319 – pohledávky autorské odměny

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)

    • § 910 a násl. – vyživovací povinnost

    • § 1988 – započtení proti pohledávce

    • § 2045 až 2047 – dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů

  • Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zrušený k 31. 12. 2013 (ObčZ)

    • § 551 – dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů

  • Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů

    • citovaný zákon upravuje postup soudů, soudních exekutorů, správců daně a orgánů veřejné správy při provádění exekucí v případě, jsou-li exekucemi nařízenými soudem, správcem daně nebo orgánem veřejné správy souběžně postiženy tytéž věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty.

  • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (exekuční řád)

  • Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (IZ)



Srážky z příjmu jsou srážky ze mzdy nebo platu
(§ 277 OSŘ) a z jiných příjmů zaměstnance z pracovněprávního vztahu § 299 OSŘ). Sem patří:

  • odměny za pracovní nebo služební pohotovost,

  • odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků,

  • výživné, dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově,

  • odměny z dohod o pracovní činnosti a z dohod o provedení práce,

  • náhrady mzdy a platu včetně náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti po dobu prvních 14 kalendářních dnů DPN,

  • náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti i po jejím skončení,

  • nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství,

  • důchody,

  • stipendia,

  • podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci a kompenzace,

  • odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání (odchodné, mzdové vyrovnání vyplácené při uplatnění konkurenční doložky po ukončení zaměstnání),

  • peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním,

  • dávky vyplývající ze smlouvy o výměnku podle občanského zákoníku,

  • výluhový příspěvek poskytovaný příslušníkům bezpečnostních sborů a Armády České republiky (příspěvek je určen bývalým příslušníkům Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace při splnění zákonem stanovených podmínek),

  • mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Srážky se neprovádějí ze sociálních výpomocí poskytnutých při živelních událostech a jiných mimořádných událostech, z darů a obdobných plnění ze sociálního fondu nebo FKSP (např. příspěvek na rekreaci apod.). Srážky se nesmí provádět z náhrad cestovních výdajů, ani ze stravenkového paušálu.

Srážky ze mzdy mohou být dle § 146 ZP provedeny jen:

  1. v případech stanovených zákoníkem práce nebo zvláštním zákonem,
  2. na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance,
  3. k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace.

Srážky ze mzdy lze rozdělit do dvou skupin:

  • bez souhlasu zaměstnance,

  • se souhlasem zaměstnance.

Srážky ze mzdy se souhlasem zaměstnance může zaměstnavatel provádět jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak se k ní nepřihlíží. Srážky ze mzdy k náhradě škody jsou možné jen na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Bez souhlasu zaměstnance může zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy na účely taxativně uvedené v zákoníku práce v § 147 ZP. Jedná se o tyto srážky:

  1. daň z příjmů fyzických osob,
  2. pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
  3. záloha na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu,
  4. nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
  5. náhrada mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo, náhrada mzdy nebo platu nebo odměn z dohod při dočasné pracovní neschopnosti podle § 192 ZP, na niž zaměstnanci právo nevzniklo,
  6. částky postižené výkonem rozhodnutí (exekuce) nařízeným soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku (např. přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státní sociální podpory, neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení atd.).

Srážky daní a pojistného nazýváme zákonnými srážkami a jejich provádění se řídí příslušnými zákony. Srážky uvedené pod písmeny c) až f) se řídí občanským soudním řádem. Srážky na základě dohody uzavřené po 31. 12. 2013 se řídí občanským soudním řádem a § 2045 až 2047 NOZ.



1. POŘADÍ SRÁŽEK A POSTUP PŘI JEJICH PROVÁDĚNÍ


Ze mzdy se přednostně srazí daň z příjmu, pojistné na sociální a zdravotní pojištění (čistá mzda). Další postup je závislý na pořadí srážky a druhu srážky.

Pořadí srážek ze mzdy je upraveno těmito obecně závaznými právními předpisy:

  • § 280 a násl. OSŘ,

  • § 147 a násl. ZP,

  • § 2045 NOZ.

A. Exekuční srážky

Exekuční srážky získávají pořadí doručením exekuce prvnímu plátci. Zákon stanoví, že pohledávky, pro které byl soudem nebo správním orgánem nařízen výkon rozhodnutí (exekuce), nabývají pořadí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující toto vyrozumění. Toto ustanovení platí i v případě, že rozhodnutí o výkonu rozhodnutí nenabylo právní moci. Znamená to, že zaměstnavatel musí zahájit srážky ze mzdy a závazky zaměstnance nepoukazuje věřiteli, ale ponechává je na účtu organizace do doby nabytí právní moci rozhodnutí. Po nabytí právní moci odesílá sražené částky věřiteli.

Pokud bylo zaměstnavateli doručeno v jeden den více takových rozhodnutí, získávají všechny stejné pořadí. U peněžitých trestů (pokut) a náhrad uložených vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů a u přeplatků a neprávem přijatých částek na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a u přeplatků a neprávem přijatých částek dávek sociálního zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnavateli bylo doručeno vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu.

Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli, zůstává pořadí, které získaly pohledávky u předchozího zaměstnavatele, zachováno i u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky.

V praxi se často stává, že nedbalostí některých zaměstnavatelů a neseriózností zaměstnanců vymizí evidence o pořadí dané srážky. Stane se to například tím, že zaměstnavatel neuvede v zápočtovém listě exekuční srážky a nový zaměstnavatel zjišťuje u přijímaného zaměstnance jeho srážky marně. Pokud se objeví exekuční titul, v němž soud nebo exekutorský úřad, případně jiný oprávněný orgán, uvede konkrétní datum, kdy daná srážka získala pořadí (byla doručena prvnímu plátci), je nutné tento údaj respektovat a změnit pořadí srážek (předřadit ji před ostatní srážky s pozdějším pořadím).

Exekuční tituly jsou v současné době doručovány především prostřednictvím datové schránky. V §17 zákona 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi, ve znění pozdějších předpisů, je stanoven postup pro doručování dokumentů prostřednictvím datové schránky. Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. To platí v případě, kdy v exekučním titulu není datum doručení absolutně prvnímu plátci (dřívější plátce příjmu) již uveden. Znamená to, že včasný vstup do datové schránky ovlivňuje datum doručení dokumentu, a bude-li předmětem dokumentu exekuční rozhodnutí o srážce ze mzdy, bude tím určeno pořadí dané srážky. Nepřihlásí-li se do datové schránky oprávněná osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení – např. § 64 odst. 4 trestního řádu.

Doručování do datové schránky orgánu veřejné moci se řídí usnesením NSS  č.j. 9 Afs 28/2010 – 79 ze dne 15. 7. 2010, kterým se stanoví:

  • Podání prostřednictvím datové schránky vůči orgánu veřejné moci (§ 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů) je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky orgánu veřejné moci.

  • Lhůta stanovená soudním řádem správním, výzvou nebo rozhodnutím soudu je zachována, bylo-li podání předáno soudu prostřednictvím datové schránky nejpozději poslední den této lhůty dodáno ve formě datové zprávy do datové schránky soudu (§ 40 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní).

B. Dohoda o srážce ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele

Srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele získávají pořadí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy uzavřena.

C. Dohoda o srážkách ze mzdy ve prospěch třetí strany

U srážek ze mzdy prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda, k níž dal zaměstnavatel předem souhlas, zaměstnavateli předložena, nebo dnem, kdy byla taková dohoda o srážce ze mzdy ve prospěch třetí strany se zaměstnancem uzavřena. V takovém případě dal zaměstnavatel souhlas již tím, že dohodu o srážce ze mzdy se zaměstnancem přímo uzavřel. NOZ stanoví, kdo nese náklady spojené s prováděním takové srážky. Náklady spojené s první srážkou na základě dohody nese vždy plátce mzdy. Náklady spojené s dalšími srážkami na základě dohody nese dlužník. Je však možné se dohodnout jinak.

D. Členské příspěvky odborové organizaci

U srážek týkajících se členských příspěvků odborové organizaci vzniká pořadí okamžikem, kdy zaměstnanec vyslovil souhlas se srážením. Z důvodu průkaznosti takového souhlasu se v praxi požaduje písemná žádost člena odborové organizace.

E. Pořadí srážek uvedených v § 147 odst. 1 písm. c), d), e) ZP (nevyúčtovaná záloha na mzdu, nevyúčtovaná záloha na cestovní náhrady)

U srážek ze mzdy, které se týkají nevyúčtované zálohy na mzdu, zálohy na cestovní náhrady, přečerpaného nároku na dovolenou a neoprávněné náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, se řídí pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek. V praxi se může vyskytnout situace, kdy nelze zahájit provádění těchto srážek proto, že vůči zaměstnanci jsou uplatňovány jiné srážky, které mají dřívější pořadí a navíc mají opakující se charakter. Dále mohou být doručeny i další exekuce, které pohledávku zaměstnavatele budou stále odsouvat dozadu a znemožní tak její úhradu. Aby tato pohledávka získala pořadí (zákonem stanovené pořadí získat nemůže, protože nelze zahájit provádění této srážky), je vhodné uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy, kterou pohledávka zaměstnavatele získá pořadí a může být v budoucnu uspokojena.

Povinnosti plátců

1. Při nástupu do zaměstnání

Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovněprávního vztahu k jinému zaměstnavateli, zůstává pořadí, které získaly pohledávky u předchozího zaměstnavatele, zachováno i u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro které pohledávky. Sražené částky deponuje do doby, kdy se od věřitele dozví, zda exekuce nabyla právní moci, a příslušné číslo účtu pro zasílání exekučních srážek.

Povinnosti vůči soudu

Vůči soudu, který nařídil výkon rozhodnutí, má zaměstnavatel oznamovací povinnost. Při nástupu zaměstnance do pracovněprávního vztahu (PP, DPČ a DPP) musí bez odkladu soudu oznámit, že u něho nastoupil povinný jako nový zaměstnanec. Analogicky to platí i v případě úředních exekucí a exekucí soudních exekutorů.

Dojde-li v průběhu zaměstnání ke splacení příslušné pohledávky, je nutné odsouhlasit konečný zůstatek pohledávky s věřitelem (exekutor atd.). Tento postup je nutný s ohledem na zahájení další srážky, která byla dosud v pořadí.

2. Při ukončení zaměstnání

Při ukončení pracovněprávního vztahu musí do jednoho týdne soudu oznámit, že u něho povinný přestal pracovat. Současně zaměstnavatel zašle soudu vyúčtování všech srážek ze mzdy, které provedl a vyplatil oprávněnému a pro které pohledávky byl výkon nařízen a jaké mají tyto pohledávky pořadí. Není-li plátce schopen oznámit do jednoho týdne po ukončení zaměstnání konečnou výši pohledávky, oznámí požadované skutečnosti bez zbytečného odkladu. Jinými slovy: plátce zasílá věřiteli s časovým odstupem dvě informace – do jednoho týdne údaj o ukončení zaměstnání a poté bez zbytečného odkladu další požadované údaje. Oznamovací povinnost má také povinný. Ten musí do jednoho týdne oznámit, že přestal u dosavadního plátce mzdy pracovat a že nastoupil u jiného plátce mzdy. Jak plátce mzdy, tak povinný mohou být za nesplnění oznamovací povinnosti sankcionováni pořádkovou pokutou. Plátci mzdy může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.

Vůči zaměstnavateli, který provádí srážky, pro které je nutný písemný souhlas zaměstnance a zaměstnavatel souhlas nemá, může inspektorát práce uplatnit sankci až do výše 2 mil. Kč (viz § 13 odst. 2 ZIP).

V souladu s § 313 ZP je zaměstnavatel povinen při skončení zaměstnání v potvrzení o zaměstnání uvést, zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, který orgán srážky nařídil, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky.

Mzda od více plátců, souběh exekucí a zvláštnosti při výkonu rozhodnutí

Provádí-li srážky ze mzdy povinného několik plátců mzdy, soud na návrh plátce mzdy, oprávněného nebo povinného usnesením rozhodne, jakou část základní částky nemá jednotlivý plátce mzdy ze mzdy povinného srážet.

Pobírá-li povinný mzdu nebo jiný příjem od více plátců mzdy, vztahuje se nařízená exekuce na všechny jeho příjmy. Znamená to, že v případě dalšího pracovněprávního vztahu si musí další zaměstnavatel od nového zaměstnance vyžádat potvrzení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Další zaměstnavatel musí též soudu oznámit, že u něj povinný nastoupil do práce. Srážky však začne provádět až ode dne, kdy mu bude doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.

Určení nezabavitelné části

Nařizuje-li soud provádění srážek několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet, popř. kolik mají na pohledávku srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen tuto skutečnost oznámit soudu. Soud pak znovu určí, jakou část nezabavitelné částky má každý plátce mzdy srážet. Soud může též určit, zejména jsou-li prováděny srážky již jen pro běžné výživné, aby je prováděl pouze některý z plátců mzdy a aby ostatní v provádění srážek zatím nepokračovali.

Požádá-li o to plátce mzdy (§ 288 OSŘ), oprávněný nebo povinný, určí soud sám, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich.

Výplata provedených srážek

Sraženou částku ze mzdy vyplatí plátce přímo oprávněnému. Má-li však být z provedených srážek uspokojeno několik pohledávek, může plátce zaslat sraženou částku soudu, který ji rozvrhne mezi oprávněné a sám provede výplatu. Plátce je povinen zaslat sraženou částku soudu, jestliže mu to na žádost některého z oprávněných nařídí soud.

Provádí-li srážky zároveň několik plátců mzdy, zašlou sražené částky vždy soudu, který prověří, zda celkově sražená částka nepřevyšuje pohledávku oprávněného. Nepřevyšuje-li ji, vyplatí celou sraženou částku oprávněnému. Převyšuje-li ji, vyplatí soud ze sražené částky oprávněnému jen tolik, kolik odpovídá jeho pohledávce, a zbytek vrátí povinnému.

Je-li nařízení výkonu rozhodnutí doručeno plátci mzdy až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby povinný měl za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla.

Nižší srážky, než které oprávněnému náležely

Dohodne-li se oprávněný s povinným, že se spokojí s nižšími srážkami, než které by jinak oprávněnému náležely, a oznámí-li to oba soudu, vyzve soud plátce mzdy, aby srážel ze mzdy povinného měsíčně jen částku, se kterou se oprávněný spokojí, nepřesáhne-li tato částka v příslušném výplatním období přípustnou výši srážek. Přesáhne-li ji, provede plátce mzdy v příslušném výplatním období srážky jen v rozsahu dovoleném zákonem.

Výplaty mzdy za několik měsíců

Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť.

Tato situace nastává obvykle v případě, kdy zaměstnavatel zúčtovává zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Ačkoliv zákoník práce nařizuje, že tyto mzdové náležitosti jsou splatné v pravidelném termínu výplat, zaměstnavatel není schopen tuto povinnost splnit. Důvodem je skutečnost, že náhrada na ztrátu na výdělku se snižuje o vyplacené dávky nemocenského pojištění, které se zaměstnavatel nemůže od OSSZ včas dozvědět. Obvykle se tato situace řeší dohodou smluvních stran s tím, že zaměstnanec souhlasí s vyplacením náhrady za ztrátu na výdělku až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti. A v těchto případech je nutné za každý měsíc spočítat mzdu (náhradu za ztrátu na výdělku) samostatně. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy při DPN a plnou výší nemocenského. U každého takového dílčího měsíčního výpočtu se uplatní nezabavitelná částka snížená o výši nezabavitelné částky, kterou v příslušném měsíci uplatnila OSSZ při výplatě nemocenského v době trvání DPN. Dále se uplatní postup dle OSŘ (vypočítat třetiny atd.) a při nepřednostní srážce se zabaví první třetina, při přednostní se zabaví druhá i první třetina. Vždy se zabaví plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016 bylo nutné postupovat při poskytování zákonného odstupného, jakoby šlo o mzdu za více měsíčních období.

S účinností k 24. 4. 2020 došlo k úpravě § 299 OSŘ a došlo tak k souladu rozsudku Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 a právní úpravy. Odst.4 zní: "Z odstupného se srážky vypočítávají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy. Nastoupí-li povinný do práce nebo vznikne-li povinnému právo na některý z příjmů uvedených v odstavcích 1 až 3 v době, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy (dále jen "doba poskytování odstupného"), považují se jednotlivé násobky průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny po dobu poskytování odstupného za měsíční příjem, na který se vztahují ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy."

Práva oprávněných

Oprávněný může vůči plátci mzdy uplatnit u soudu právo na výplatu částek, které měl obdržet, jestliže:

  • plátce mzdy neprovedl srážky řádně a včas,

  • srážky ze mzdy byly provedeny v menším rozsahu, než měly být,

  • plátce mzdy nevyplatil sražené částky bez odkladu po tom, kdy mu bylo doručeno nabytí právní moci daného rozhodnutí, respektive po tom, kdy se staly splatnými další měsíční části mzdy.

Jestliže soud nařídí výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavateli přikázáno, aby po doručení tohoto nařízení prováděl ze mzdy srážky a tyto částky nevyplácel povinnému. Zaměstnavatel sražené částky deponuje do doby, než je mu doručeno rozhodnutí o nabytí právní moci.

Nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy může být nařízeno též správními orgány – orgány státní správy a územní samosprávy (tzv. úřední exekuce). Při provádění těchto exekucí se přiměřeně použijí příslušná ustanovení OSŘ, dále zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti. Zákon č. 119/2001 Sb. se použije v případech, kdy je souběžně prováděna exekuce více rozhodnutí – soudů nebo jiných orgánů a kdy je zapotřebí rozhodnout o postupech při jejich výkonu. K takovému rozhodnutí je oprávněn obecný soud povinného, a to i když rozhodnutí o výkonu rozhodnutí nevydal. Soud tak na žádost zaměstnavatele (plátce mzdy) rozhodne, jaká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy sražena a kolik z ní připadne na každou vymáhanou pohledávku.

Exekuční řád umožňuje další formu vymáhání pohledávek. Na návrh oprávněného a na základě usnesení soudu jsou exekutoři oprávněni vydat exekuční příkaz, a to k vykonání příslušného exekučního titulu. Jde-li o nařízení srážek ze mzdy, je exekuční příkaz zaslán plátci mzdy a ten jej musí provést tak, jako by exekuci nařídil soud. Plátce mzdy musí vůči exekutorovi plnit své povinnosti obdobně jako vůči soudu, a musí mu proto poskytovat příslušnou součinnost. Některé podrobnosti stanoví vyhláška č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti.

Zaměstnavatel uchovává písemnosti týkající se prováděných srážek ze mzdy podle § 150 ZP po stejnou dobu jako ostatní údaje a doklady týkající se mzdy nebo platu. Znamená to, že platí archivační doba jako pro mzdové listy, tedy 30 let po roce, v němž byl proveden poslední záznam (u poživatelů starobních důchodu 10 let), a to podle § 35a odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. Tato dlouhá archivační doba je však z praktického i logického důvodu neopodstatněná.



2. PAUŠÁLNÍ NÁHRADA NÁKLADŮ


K 1. 1. 2022 došlo k podstatné změně v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (zákonem č. 286/2021 Sb.).

Náklady výkonu rozhodnutí

Podle § 270 OSŘ má nově plátce mzdy vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Náklady plátce mzdy jsou náklady výkonu rozhodnutí. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena podle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 OSŘ ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká.

Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny.

Uveďme jednotlivé případy, kdy nárok na paušální náhradu vzniká, případně zaniká.

Zastavení výkonu rozhodnutí

Zastaví-li soud výkon rozhodnutí, vyplatí plátce mzdy sražené částky povinnému. Ze sražených částek, které mají být vyplaceny povinnému, plátce mzdy odečte před jejich vyplacením paušálně stanovenou náhradu nákladů pouze jednou (viz § 289 odst. 2 OSŘ).

Příklad č. 1:

Exekuční srážka nebyla v právní moci, ale byla první v pořadí. Zaměstnavatel sražené částky deponoval po dobu 10 měsíců. Poté soud zastavil výkon rozhodnutí.

Z deponované částky si zaměstnavatel ponechá paušální náhradu jednou. Pokud má zaměstnanec další exekuce v pořadí, musí zbylou deponovanou část použít na úhradu exekuce, která se posunula na první pořadí. Jen v případě, kdy zaměstnanec nemá další exekuční srážky v pořadí, se sražené částky snížené o paušální náhradu vyplatí zaměstnanci.

Nabytí právní moci rozhodnutí

Plátce mzdy poté, co byl vyrozuměn o tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek, které mají být vyplaceny nebo zaslány (viz § 291 odst. 3 OSŘ). Znamená to, že pokud usnesení o výkonu rozhodnutí nenabylo právní moci, ale exekuce je v prvním (aktuálním) pořadí, sražené částky se v jednotlivých měsících deponují. Po nabytí právní moci se deponovaná částka sníží o paušální náhradu (jedna náhrada) a odešle se oprávněnému.

Příklad č. 2:

Exekuční srážka je v prvním pořadí, ale nenabyla právní moci. Zaměstnavatel sražené částky deponuje. Po třech měsících je doručeno nabytí právní moci.

Paušální náhrada náleží zaměstnavateli pouze jednou. Pokud by paušální náhradu v příslušném měsíci, kdy odesílá deponované částky věřiteli, neuplatnil (neodečetl), zaniká na ni nárok.

Změna plátce mzdy

Změní-li se po nařízení výkonu rozhodnutí plátce mzdy, vztahuje se nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy i na mzdu povinného u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy poté, co mu bylo doručeno usnesení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek před jejich vyplacením nebo zasláním. I zde platí ustanovení o nabytí právní moci rozhodnutí (viz výše).

Příklad č. 3:

Dlužník měl exekuční srážky, které u dosavadního plátce mzdy (A) nabyly právní moci. Zaměstnání však ukončil dne 14. 4. 2022 a k novému zaměstnavateli (B) nastoupil 17. 4. 2022. Exekuce byly poprvé vydány v roce 2022.

Zaměstnavatel A má právo na paušální náhradu nákladů za měsíc duben 2022. Zaměstnavatel B je povinen v exekuční srážce pokračovat a sraženou částku deponuje. Současně soudu oznamuje, že povinný nastoupil do zaměstnání. Do datové schránky je mu doručeno usnesení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v květnu 2022. Teprve poté, co mu bude doručeno usnesení o nabytí právní moci výkonu rozhodnutí (např. červen 2022), odečítá paušálně stanovenou náhradu nákladů (jedenkrát) ze sražených a dosud deponovaných částek, které poukazuje je ve prospěch věřitele.

Za změnu plátce mzdy se považuje i vyplácení některých dávek nemocenského pojištění okresní správou sociálního zabezpečení. Pokud nový plátce mzdy obdržel od předchozího plátce mzdy podklady potřebné pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, paušální náhrada nákladů se neuplatní.

Příklad č. 4:

Zaměstnankyně má exekuční srážku, která je v právní moci a pobírá peněžitou pomoc v mateřství od 20. 2. 2022. Příslušné OSSZ byly předány potřebné doklady 6. března 2022. Při zúčtování mezd za únor provede plátce mzdy exekuční srážku a ponechá si z první třetiny paušální náhradu nákladů. OSSZ nemá nárok na paušální náhradu nákladů.

Příklad č. 5:

Zaměstnanec dlouhodobě onemocní a DPN trvá od 23. 4. 2022 do 31. 7. 2022. Má exekuční srážku, která je v právní moci. Při zúčtování mezd za duben 2022 plátce mzdy provede exekuční srážku a ponechá si paušální náhradu nákladů.

Za měsíce květen, červen a červenec nemá OSSZ nárok na paušální náhradu nákladů, ačkoliv je povinna pokračovat v exekuční srážce. Zaměstnavateli vznikne nárok na paušální náhradu až při zúčtování mezd za srpen, pokud exekuce byla poprvé vydána v roce 2022.

Příklad č. 6:

Jsou zadány stejné podmínky jako v příkladu 5 s tím, že DPN skončí 5. 7. 2022.

Při zúčtování mezd za duben 2022 plátce mzdy provede exekuční srážku a ponechá si paušální náhradu nákladů. Za měsíce květen a červen nemá nárok na paušální náhradu nákladů stejně jako OSSZ, která v exekuci pokračuje. Při zúčtování mezd za červenec nárok na náhradu paušálních nákladů vzniká.


Výše paušální náhrady

Vyhláškou č. 517/2021 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2022, se stanoví výše paušální náhrady ve výši 50 Kč za jeden kalendářní měsíc. To platí i v případě, že plátce mzdy nebo jiného příjmu provádí srážky z více mezd nebo jiných příjmů, které vyplácí povinnému. Výše paušálně stanovené náhrady nákladů nesmí přesáhnout třetinu částky sražené ze mzdy nebo jiného příjmu povinného zaokrouhlenou na celé koruny nahoru.

Příklad č. 7:

Zaměstnanec má pouze nepřednostní srážky. Srážka, která je v prvním pořadí, nabyla právní moci. V daném měsíci činí třetina 4 553 Kč.

Zaměstnavatel při zúčtování mezd za příslušný měsíc odešle sraženou částku ve výši 4 503 Kč, paušální náhrada bude ve výši 50 Kč.

Příklad č. 8:

Zaměstnanec má přednostní i nepřednostní srážky, které nabyly účinnosti a mají souběžné pořadí. Třetina je ve výši 50 Kč.

Ze druhé třetiny bude provedena srážka přednostního charakteru ve výši 50 Kč. Z první třetiny se provede srážka pro nepřednostní exekuci ve výši 16 Kč (50 – 34), paušální náhrada bude jen ve výši 34 Kč.

Výpočet paušální náhrady:

Disponibilní část (druhá a první třetina) 50 + 50 = 100 Kč