Roční zúčtování

801

Roční zúčtování

Ing. Růžena Klímová

 NahoruRoční zúčtování

Práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (dále jen roční zúčtování) znamená vypořádání celoroční daňové povinnosti z příjmů ze závislé činnosti, které za podmínek daných zákonem provádí zaměstnavatel svému zaměstnanci.

Zaměstnanec má právo žádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování, ale není to jeho povinnost. V případě, že zaměstnanec nemá povinnost podle zákona o daních z příjmů podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, splňuje podmínky pro provedení ročního zúčtování a pokud o roční zúčtování svého zaměstnavatele nepožádá, považuje se jeho celoroční povinnost za splněnou sraženými zálohami na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti z příjmů vyplácených zaměstnavatelem nebo postupně více zaměstnavateli v průběhu kalendářního roku. Zaměstnavatel má povinnost provést roční zúčtování, pokud o něj zaměstnanec v termínu požádá a předloží potřebné doklady.

Zaměstnanec po skončení roku buď:

1. nesmí požádat o roční zúčtování, musí-li podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nebo
2. může žádat o roční zúčtování a:

   • nežádá, neboť chce podat sám (dobrovolně) přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nebo

   • požádá o provedení ročního zúčtování, nebo

   • nepožádá o provedení ročního zúčtování a správně sraženými měsíčními zálohami na daň se daň považuje za vyrovnanou.

V případě, že se zaměstnanec rozhodne žádat plátce o provedení ročního zúčtování, musí požádat nejpozději do 15. února po skončení kalendářního roku. Požádat o roční zúčtování v části III tiskopisu „Prohlášení poplatníka…” nebo na formulář „Žádost o roční zúčtování” – formulář č. 5457-B-1 může pouze zaměstnanec, popř. jeho zákonný zástupce.

Případy, kdy nelze provést roční zúčtování

Případy, kdy zaměstnanec nemůže žádat u zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování a je povinen zdanit své celoroční příjmy podáním přiznání k dani z příjmů fyzických osob, jsou:

1. v průběhu roku měl souběžně více zaměstnavatelů, u kterých mu byla ze mzdy sražena daňová záloha; stačí, aby vedle zaměstnavatele s učiněným Prohlášením měl souběžného zaměstnavatele/plátce, který mu z příjmu (mzdy nebo odměny) srazil daňovou zálohu;
2. vedle příjmů ze závislé činnosti má jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až 10 ZDP v úhrnu přes 6 000 Kč (v hrubém) nebo má z podnikání či z nájmu v úhrnu příjmy jen do 6 000 Kč včetně, ale vykazuje daňovou ztrátu. Do limitu 6 000 Kč se zahrnují i fiktivní příjmy vznikající v případě, že zaměstnanec v minulých letech využil nezdanitelných částek v souvislosti s placením pojistného na soukromé životní pojištění nebo s placením příspěvku na penzijní připojištění a pojistná smlouva předčasně zanikla a poplatníkovi bylo vyplaceno odkupné;
3. měl příjmy ze závislé činnosti od zahraničního zastupitelského úřadu na území ČR bez ohledu na to, zda vykonával práci pro zahraniční zastupitelství po část roku anebo po celý rok;
4. měl po část roku příjmy ze zaměstnání od zaměstnavatele se sídlem (např. akciová společnost) nebo bydlištěm (např. živnostník se zaměstnanci) na území České republiky a po část roku vykonával zaměstnání pro zahraničního zaměstnavatele v zahraničí nebo ve stálé provozovně českého zaměstnavatele v zahraničí;
5. uplatňuje jako nezdanitelnou část základu daně dar na účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP, který poskytl právnické osobě nebo fyzické osobě se sídlem/bydlištěm ve státě EU, EHP;
6. dostal v roce 2021 doplatek čistého příjmu zúčtovaného do minulých let (např. měl v minulosti insolvenčního zaměstnavatele, který mu doplatil dlužné čisté příjmy - např. v roce 2021 obdrží doplatek zúčtovaný dřívějším zaměstnavatelem, který byl zúčtován do zdaňovacího období roku 2020, ale nebyl vyplacený ani do 31. 1. 2021, popř. dostane v roce 2021 doplatek příjmu zúčtovaného v předchozích létech (za roky 2008 až 2020, který byl tehdy jen zúčtován, ale nevyplacen). Může se však jednat i o doplatek čisté mzdy vztahující se ke mzdě zúčtované předchozím zaměstnavatelem do roku 2009, 2008 a 2007 a vyplacené až v r. 2021;
7. měl v roce 2021 jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů postupně za sebou, ale třeba jen pro část doby zaměstnání neměl učiněné Prohlášení, a proto mu byla z příjmů srážena měsíční záloha ve výši 15 % a ani dodatečně do 15. 2. 2022 pro účely ročního zúčtování Prohlášení neučinil nebo již učinit nemohl;
8. měl v roce 2021 příjem ze závislé činnosti zdaňován zálohou daně zvýšenou o solidární zvýšení daně a v rámci celého zdaňovacího období jeho zdanitelný příjem překročil částku 1 701 168 Kč,
9. nedoplatek na dani a přeplatek na daňovém bonusu vznikl z viny zaměstnance a zaměstnavatel oznámil tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tuto skutečnost zjistil a současně předložil doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu. Plátce je povinen informovat zaměstnance, že o nedoplatku daně z jeho viny podal oznámení správci daně a zaměstnanec je povinen podat za tento rok daňové přiznání.

Roční zúčtování u zaměstnavatele lze provést i daňovým nerezidentům, avšak na rozdíl od českých daňových rezidentů jim lze v rámci ročního zúčtování přiznat pouze slevu na poplatníka (za rok 2020 částku 24 840 Kč, za rok 2021 částku 27 840 Kč bez ohledu na počet měsíců výkonu práce na území České republiky) a případnou slevu na studenta (do 26 let věku, u prezenčního doktorského studia až do 28 let věku). Pro zaměstnance – daňové nerezidenty existuje možnost uplatnění dalších daňových výhod (uplatnění slevy na nepracující manželku (manžela) s vlastními příjmy do 68 000 Kč, slevy na invaliditu, daňového zvýhodnění na děti a dále i všech druhů nezdanitelných částí podle § 15 ZDP) – jen prostřednictvím daňového přiznání a pouze za předpokladu:

• že jsou rezidenty zemí EU, EHP a

• činí-li úhrn zdanitelných příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky alespoň 90 % všech jejich celosvětových zdanitelných příjmů a

• prokážou-li tuto skutečnost českému správci daně.

Příjmy, které se nezahrnují do ročního zúčtování

Jde o příjmy, které:

• nejsou předmětem daně z příjmů – § 3 odst. 4 ZDP a § 6 odst. 7 ZDP; jde například o příjmy získané zděděním, darováním, náhrady cestovních výdajů v prokázané výši, hodnotu poskytnutých ochranných pracovních prostředků, náhrada za opotřebení vlastního nářadí atd.;

• jsou od daně osvobozené – § 4, § 6 odst. 9 a § 10 odst. 3 ZDP; jde například o dávky státní sociální podpory, nemocenské dávky, náhrady škody s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku, výluhové náležitosti vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů (opět od roku 2020), důchody z důchodového pojištění v úhrnné výši do 36násobku minimální mzdy za kalendářní rok (od roku 2021 se limit zvyšuje na 547 200 Kč), přijaté výživné, příjmy drobných chovatelů a pěstitelů ze zemědělské výroby (nejedná-li se o samostatně hospodařícího rolníka), pokud hrubý příjem z této činnosti nepřesáhl v kalendářním roce 30 000 Kč; patří sem také příjmy zaměstnance od zaměstnavatele osvobozené od daně z příjmu za podmínek uvedených v § 6 odst. 9 ZDP (hodnota stravování poskytovaného v naturální podobě, hodnota přechodného ubytování v nepeněžní podobě do výše 3 500 Kč měsíčně atd.);

• z nichž byl plátce povinen srazit srážkovou daň (odměny daňových nerezidentů, kteří jsou členy orgánů právnických osob (např. členové představenstva akciové společnosti, jednatelé), autorské honoráře za příspěvky do novin, časopisů, a českých veřejnoprávních médií z tuzemských zdrojů, pokud úhrn nepřesáhne od téhož plátce 10 000 Kč v kalendářním měsíci, příjmy z DPP s neučiněným prohlášením do výše 10 000 Kč za kalendářní měsíc, ostatní příjmy dle § 6 ZDP do výše 3 000 Kč (od roku 2021 do výše 3 500 Kč) měsíčně bez učiněného prohlášení (zpravidla jde o DPČ, PP, odměna svědka, přísedícího u soudu, člena okrskové volební komise atd.).

Potvrzení o výši příjmů ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění

Zaměstnanec, který byl v průběhu roku zaměstnán u více zaměstnavatelů postupně za sebou, může požádat posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování jen tehdy, pokud k žádosti o roční zúčtování v tiskopisu Prohlášení předloží Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění (dále jen „Potvrzení”) od všech předchozích zaměstnavatelů, u kterých v kalendářním roce postupně pracoval.

Tiskopis potvrzení počítá i se situací, že zaměstnavatel z důvodu platební neschopnosti vyplácí zúčtované mzdy opožděně až po uplynutí měsíce ledna následujícího kalendářního roku. Tiskopis pro rok 2021 obsahuje jak řádky pro doplatky za roky 2005 až 2007, tak i pro doplatky za roky 2008 až 2020, tj. samostatně za dobu před zavedením výpočtu daně z tzv. superhrubé mzdy a za dobu počínaje rokem 2008 až 2020 (tedy po dobu výpočtu superhrubé mzdy). Zaměstnanci, jimž byly mzdy zúčtovány v minulých letech, ale vyplaceny v čistém až v následujících letech (až po 31. lednu po uplynutí daného roku) patří mezi poplatníky, kteří jsou povinni podat daňové přiznání za rok, v jehož průběhu byly dlužné částky dodatečně vyplaceny (nelze jim provést roční zúčtování). V tiskopisu se také od roku 2013 do 2020 označují měsíce (řádek 14), v nichž byla poplatníkovi uplatněna záloha daně zvýšená o solidární zvýšení zálohy daně. Od roku 2015 se v řádku 15 uvádí příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění poskytnutý v tomto zdaňovacím období.

Prohlášení poplatníka

Zaměstnanec Prohlášením předkládaným zaměstnavateli při nástupu do zaměstnání a pak každoročně do 15. února na aktuální rok činí a prokazuje skutečnosti k tomu, aby zaměstnavatel při výpočtu záloh mohl uznat splnění podmínek pro poskytnutí slev na dani a daňového zvýhodnění.

Od zdaňovacího období 2018 došlo k rozšíření komunikace mezi plátcem daně a poplatníkem v souvislosti s ustanovením § 38k ZDP tak, aby bylo možné využít i jiného způsobu projevu vůle zaměstnance při uplatnění nezdanitelných částí základu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, slev na dani a daňového zvýhodnění.

Prohlášení k dani mohou zaměstnanci předkládat a činit (tzn. podepisovat) nadále v listinné podobě, ale nově také v elektronické formě. V případě elektronické formy je však nutné, aby zaměstnavatel zajistil jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance. Například se bude jednat o učiněné prohlášení k dani elektronickým podpisem nebo bude jednoznačná identifikace zaměstnance zajištěna elektronicky prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele.

Od roku 2018 je na rozhodnutí jednotlivých zaměstnavatelů, jakou formu prohlášení k dani podle § 38k ZDP u svých zaměstnanců zvolí, zda listinnou, či elektronickou. Případně lze obě uvedené formy kombinovat.

Uvedená elektronizace souvisí také s ustanovením § 38l ZDP, které definuje způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelných částí základu daně, slev na dani a daňového zvýhodnění. K tomu Generální finanční ředitelství sdělilo, že finanční úřady budou u zaměstnavatelů akceptovat předepsané doklady podle § 38l ZDP, předložené zaměstnancem i v elektronické podobě.

V případě vedení elektronické mzdové agendy i pro tuto oblast, tzn. „prohlášení k dani” doporučuje MFČR, aby zaměstnavatel stanovil např. vnitřním předpisem podmínky, za kterých je možné elektronicky učinit prohlášení k dani a zajistil, že se bude jednat o dohledatelný systém mzdové agendy zaměstnavatele, ze kterého budou dohledatelné jednak veškeré skutečnosti potřebné pro stanovení daňové povinnosti zaměstnance a zároveň bude i zřejmé, komu bylo v souladu se zákonem o daních z příjmů vydáno elektronickou formou potvrzení podle § 38j ZDP, případně zda bylo vydáno opravné potvrzení.

Pro tyto účely byl vydán  nový tiskopis určený pro jedno zdaňovací období:

• Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – stávající tiskopis 25 54 57 MFin 5457 – nový vzor č. 26 (určen pro účely výpočtu záloh na daň, platnost od zdaňovacího období 2018),

• Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění – nový tiskopis 25 5457/B MFin 5457/B – vzor č. 1.

K dříve používané podobě Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti sdělilo MFCR, že vydaný vzor č. 25 a vzory předchozí (na tři zdaňovací období) je možné i nadále využívat u zaměstnanců, kteří budou činit prohlášení k dani pouze listinnou formou. U zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění, je využitelný vzor č. 24 a 25, u daňových nerezidentů ČR se doporučuje nepoužívat vzory nižší, než je vzor tiskopisu č. 25.

Má-li zaměstnanec mzdu za stejný kalendářní měsíc od více zaměstnavatelů současně, činí Prohlášení pouze u jednoho z nich. Pouze při změně „hlavního” zaměstnavatele v průběhu kalendářního měsíce lze Prohlášení učinit u obou postupných zaměstnavatelů v měsíci, avšak jen jeden z nich (zpravidla ten první v měsíci) přihlédne za tento měsíc ke slevám na dani a daňovém zvýhodnění.

Zaměstnavatel v průběhu roku k předloženým dokladům přihlédne počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž mu byly skutečnosti uvedené zaměstnancem v Prohlášení prokázány; v případě nástupu do zaměstnání stačí učinit a prokázat skutečnosti uváděné v Prohlášení do 30 dnů po nástupu.

Tiskopis Prohlášení poplatníka obsahuje údaje a prohlášení „na zdaňovací období” vyplňovaná a podepisovaná při nástupu do zaměstnání a každoročně do 15. února (v části I. a II. tiskopisu). Současně pro poplatníky, kteří mají právo využít ročního zúčtování, obsahuje v části III. kolonky k vyplnění dalších údajů a předtištěná znění požadovaných prohlášení (viz dále). Aby zaměstnavatel mohl při ročním zúčtování uznat nezdanitelné části ze základu daně, musí být skutečnosti uvedené zaměstnancem v Prohlášení zaměstnavateli prokázány do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Rovněž lze v téže lhůtě prokázat nárok na slevy a daňové zvýhodnění za uplynulé zdaňovací období v případech, kdy nárok na ně nebyl stanoveným způsobem (viz dále) prokázán již dříve.

Zaměstnavatel na základě Prohlášení učiněného zaměstnancem provede výpočet daně, roční zúčtování…