Účetní závěrka v příkladech, otázkách a odpovědích 2020

Input:

Přípravné práce pro účetní závěrku (předuzávěrkové operace)

1.10.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

401
Přípravné práce pro účetní závěrku (předuzávěrkové operace)

prof. Ing. Libuše Műllerová, CSc.

  • Kontrola časového rozlišení nákladů a výnosů

  • Kursové rozdíly

Kontrola časového rozlišení nákladů a výnosů

§ 3 odst. 1 ZoÚ uvádí:

Účetní jednotky účtují podvojnými účetními zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí.

Stejné pravidlo platí o nákladech a výnosech. Nositelem nákladů a výnosů jsou výkony, které účetní jednotka vytváří svojí činností. Náklady a výnosy se účtují do období, v němž je možné přiřadit tyto náklady a výnosy k výkonům tohoto období, bez ohledu na to, kdy došlo k souvisejícím peněžním tokům.

Důsledkem této zásady je potřeba náklady a výnosy časově rozlišovat. Účetní jednotky většinou časově rozlišují položky již při jejich účtování v průběhu účetního období. Koncem roku je však nutné zkontrolovat, zda bylo časové rozlišení správně spočítáno, či zda se na některou z položek nezapomnělo.

Následující tabulka podává přehled položek časového rozlišení:

DRUH ČASOVÉHO ROZLIŠENÍ  BĚŽNÉ OBDOBÍ  PŘÍŠTÍ OBDOBÍ 
NÁKLADY  Náklady příštích období  Výdaj  Náklad 
Výdaje příštích období  Náklad  Výdaj 
VÝNOSY  Výnosy příštích období  Příjem  Výnos 
Příjmy příštích období  Výnos  Příjem 

Zapamatujme si následující pravidlo:

Ve všech případech se časové rozlišení týká položek, u nichž jsou přesně známy následující skutečnosti:

  • účel, tj. věcné vymezení, čeho se daná částka, která má být časově rozlišena, týká,

  • období, tj. účetní období, se kterým částka, která má být časově rozlišena, věcně souvisí,

  • částka, tj. přesná výše nákladu nebo výnosu, která se týká sledovaného účetního období, a proto má být časově rozlišena.

V případě, že některá z těchto podmínek není splněna, není správné účty časového rozlišení použít. Příslušná položka pak má jiný charakter (např. dohadná položka nebo rezerva).

Podrobnější pravidla pro vykazování a účtování časového rozlišení najdeme v účetních předpisech. Vykazování v rozvaze upravuje Vyhláška č. 500/2002 Sb., v § 13 – Časové rozlišení v aktivech rozvahy a v § 19 – Časové rozlišení v pasivech rozvahy. Způsob účtování pak upravují České účetní standardy pro podnikatele, konkrétně

ČÚS 017 – Zúčtovací vztahy (odstavec 3.11. – účtová skupina 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv)

ČÚS 019 – Náklady a výnosy (bod 6. – Zásady účtování o nákladech a výnosech a jejich časové rozlišení)

Nyní si probereme podrobně jednotlivé druhy časového rozlišení nákladů a výnosů.

Náklady příštích období

Náklady příštích období jsou platby uhrazené v běžném účetním období, avšak vážící se k výkonům příštího (nebo příštích) účetního období (předplacené náklady). Uskutečněný výdaj se zaúčtuje na vrub účtu 381 – Náklady příštích období. Následně se pak rozpouští na vrub účtu příslušného nákladového druhu v období, s nímž věcně souvisejí. Pokud se část výdaje týká běžného období a část příštího nebo příštích období je možné účtovat platbu složeným účetním zápisem, kdy výdaj rozdělíme na částku vztahující se k běžnému období, kterou zaúčtujeme přímo na vrub nákladů běžného období, a částku související s příštím obdobím zaúčtujeme na vrub účtu časového rozlišení.

Nejčastěji se vyskytují náklady příštích období v těchto případech:

  • předem placené nájemné,

  • první navýšená leasingová splátka nebo nepravidelné leasingové splátky,

  • pojistné v případě, že se pojistné období a účetní období nekryjí,

  • předplatné novin a časopisů zaplacené koncem roku na příští rok,

  • dálniční známky zakoupené koncem roku na následující rok,

  • parkovací karty zakoupené koncem roku na následující rok,

  • nakoupené kalendáře na následující rok,

  • zařazení drobného majetku většího rozsahu do používání.

V účetní závěrce jsou náklady příštích období vykazovány v aktivech rozvahy. Účetní jednotka má možnost volby, zda bude náklady příštích období vykazovat v oddíle C.II. Pohledávky na řádku C.II.3.1. Náklady příštích období, nebo v oddíle D. Časové rozlišení aktiv, řádek D.1. Náklady příštích období.

Příklad č. 1:

Obchodní společnost Růže, s. r. o., si pronajala výrobní halu a zaplatila nájemné ve výši 100.000 Kč na dva roky dopředu.

Č.  Operace  Kč  MD 
  Běžné účetní období:       
1.  Úhrada nájemného  100.000  381  221 
2.  Částka související s běžným účetním obdobím  50.000  518  381 
  Následující účetní období:       
3.  Částka související s následujícím účetním obdobím  50.000  518  381 

Komplexní náklady příštích období

Komplexní náklady příštích období jsou různorodé náklady vážící se k danému účelu, které jsou zaúčtované v běžném období, avšak váží se k výkonům příštího období. Vzhledem k tomu, že se jedná o skupinu různých nákladových druhů, které nelze individuálně časově rozlišit, jsou při jejich vzniku ponechány v nákladech běžného období, avšak následně se aktivují ve prospěch nákladů se souvztažným zápisem na vrub účtu 382 – Komplexní náklady příštích období, aby se pak postupně do nákladů rozpouštěly. Zúčtování se provede v účetním období, s nímž časově a věcně souvisejí, nejpozději však do čtyř let od zaúčtování na účet 382, s výjimkou případů vyplývajících ze smluv, nebo z platných předpisů.

Jedná se především o:

  • náklady na přípravu a záběh nových výkonů,

  • náklady na dlouhodobou reklamu a propagaci většího rozsahu,

  • náklady na předzásobení,

  • náklady na výzkum a vývoj.

V účetní závěrce jsou komplexní náklady příštích období vykazovány v aktivech rozvahy. Účetní jednotka má možnost volby, zda bude komplexní náklady příštích období vykazovat v oddíle C.II. Pohledávky na řádku C.II.3.2. Komplexní náklady příštích období, nebo v