On-line kurz - Rok ve mzdové účtárně 2022

Input:

Povinnosti při skončení pracovního poměru

1.6.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

401
Povinnosti při skončení pracovního poměru

Ing. Růžena Klímová

Potvrzení o zaměstnání a pracovní posudky

Zákoník práce stanoví obecná pravidla pro vydávání posudků o pracovní činnosti a potvrzení o zaměstnání v ustanovení § 313 a 314 ZP.

Podle ustanovení zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci pracovní posudek, pokud o něj zaměstnanec požádá do 15 dnů, a to nejdříve v době dvou měsíců před ukončením pracovního poměru. Zaměstnavatel je povinen vydat pracovní posudek přímo zaměstnanci, který má možnost seznámit se s jeho obsahem a vznést proti nepravdivým údajům své námitky. V případě, že nedojde k jejich úpravě v dohodě se zaměstnavatelem, může zaměstnanec uplatnit své námitky u soudu v době do tří měsíců od doby, kdy se dozvěděl, co posudek obsahuje. Posudek může obsahovat údaje a hodnocení zaměstnance týkající se výlučně jeho pracovní činnosti v podniku a v žádném případě v něm nelze uvádět údaje týkající se osobního života zaměstnance.

Vydávání pracovních posudků by mělo umožnit lepší poznání nového zaměstnance a jeho správné zařazení na pracovní místo. Na druhé straně je nutné si přiznat, že informace uváděné v pracovních posudcích bývají často zkreslené a nadhodnocené, a proto je vždy třeba si je ověřit referencemi z nezaujatých zdrojů.

Pracovní posudek by měl proto zásadně vycházet z pracovního hodnocení zaměstnance. Délka období, za něž bude zaměstnanec hodnocen, může být různá, kratší období by mělo být stanoveno pro nové zaměstnance a delší, zpravidla roční období, bude platit pro stálé zaměstnance, u nichž již obvykle nedochází k výrazným změnám a výkyvům v pracovním chování.

Pracovní posudek by měl zejména obsahovat údaje o získaném vzdělání a odbornosti zaměstnance, o druhu práce, kterou zaměstnanec vykonával u posledního zaměstnavatele, a zejména o kvalitě odváděné práce, o možnostech a ambicích zaměstnance pro výkon náročnějších funkcí nebo prací, o jeho hlavních povahových rysech a případných nedostatcích. Rovněž by měl obsahovat veškeré písemnosti vztahující se k hodnocení pracovní činnosti zaměstnance, jak k jeho pracovním přednostem, tak i k nedostatkům. Pracovní posudky mohou hrát důležitou roli zejména při výběrovém řízení na místa vedoucích zaměstnanců.

Potvrzení o zaměstnání – zápočtový list je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci nejpozději při skončení zaměstnání. K tomuto závěru dospěl Nejvyšší soud v judikátu sp. značka 21 Cdo 907/2013 ze dne 26. 3. 2013.

Zaměstnavatel je tudíž oprávněn vydat zápočtový list i před skončením zaměstnání, pokud nedojde ke změně v něm uvedených údajů. Pokud k takové situaci dojde, je nutné si vyžádat předaný zápočtový list a doplnit jej o nové skutečnosti. V případě, že zaměstnanec se zaměstnavatelem již nekomunikuje, je nutné zápočtový list zaslat dopisem a v záhlaví dokumentu výrazně uvést, že tento zápočtový list nahrazuje list předaný dne... Jediným údajem, který nemusí být v souladu se skutečností, je údaj o evidovaných exekučních srážkách, neboť za dobu od předání zápočtového listu do doby skutečného ukončení pracovněprávního vztahu může být plátci doručena ještě další exekuce, která se týká dotyčného zaměstnance. Jiné údaje nejsou dřívějším předáním zápočtového listu dotčeny.

Do 29. 7. 2020 byl zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (v praxi označované jako tzv. zápočtový list) bez výjimky při skončení všech pracovněprávních vztahů, tedy jak pracovního poměru, tak dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Od 30. 7. 2020 už zaměstnavatel nemusí až na výjimky vydat potvrzení o zaměstnání zaměstnanci při skončení pracovněprávního vztahu založeného dohodou o provedení práce (pokud k němu došlo nejdříve dne 30. 7. 2020). Taková povinnost zůstala zaměstnavateli jen pro případ, že dohoda o provedení práce by založila účast zaměstnance na nemocenském pojištění (to má význam pro případné poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, jestliže se zaměstnanec přihlásí do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce a o takovou podporu požádá) nebo pokud by byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy (aby v těchto srážkách mohl pokračovat další zaměstnavatel).


Obsah tohoto potvrzení stanoví § 313 ZP. Povinně v něm musí být uvedeny údaje:

  1. zaměstnání, zda se jednalo o pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a o době jejich trvání;
  2. druh konaných prací;
  3. dosaženou kvalifikaci;
  4. odpracované době, případně skutečnosti rozhodné pro posouzení dosažení hranice pro přípustnou expoziční dobu (u zaměstnanců pracujících v podzemí);
  5. o tom, zda jsou prováděny srážky ze mzdy zaměstnance, který orgán srážky nařídil, v čí prospěch, jak je vysoká pohledávka, pro kterou se srážky provádějí, a jaké je pořadí pohledávky. Pokud zaměstnanec má při skončení zaměstnání nezúčtované závazky vůči zaměstnavateli, které jsou srážkami, které je jinak zaměstnavatel oprávněn srazit bez souhlasu [jedná se o srážky podle § 147 odst. 1 písm. c) až e) ZP ], uvede je též v zápočtovém listě;
  6. údaje o započitatelné době zaměstnání v I. a II. pracovní kategorii za dobu před 1. lednem 1993 pro účely důchodového pojištění.

Upozornění:

Součástí údajů o prováděných srážkách coby obsahové náležitosti potvrzení o zaměstnání jsou od 30. 7. 2020 nově též uvedení orgánu, který srážky nařídil.

Na prvním listu potvrzení o zaměstnání se již neuvádí důvod ukončení pracovněprávního vztahu z důvodu porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

V zápočtovém listě se v žádném případě neuvádí doba trvání nemocenského pojištění, ani doby případných dočasných pracovních neschopností. Je-li nutné následujícímu zaměstnavateli doložit dobu trvání nemocenského pojištění, například pro zdokumentování tzv. čekací doby pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, uvádějí se takové skutečnosti v samostatném potvrzení, a to na žádost zaměstnance nebo na žádost nového zaměstnavatele.

Další údaje se uvádí v odděleném potvrzení, které se vydává na žádost zaměstnance.

Oddělené potvrzení vydává zaměstnavatel na žádost zaměstnance a slouží výhradně pro potřeby úřadu práce. Pokud zaměstnanec předloží následujícímu zaměstnavateli i tuto přílohu zápočtového listu, měl by ji nový zaměstnavatel vrátit, neboť není oprávněn evidovat, zpracovávat a archivovat údaje, které jsou v této příloze uvedeny.

Tyto údaje je zaměstnavatel nově od 1. 4. 2022 povinen oznámit též OSSZ, a to do 8 kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání tohoto zaměstnance (viz dále). Výše uvedené údaje rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti tak může získat také Úřad práce sám, a to z informačních systémů vedených ČSSZ.

V odděleném potvrzení se uvádí údaje o výši průměrného výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti. S ohledem na skutečnosti, které musí úřad práce znát (§ 39 až 57 ZZ), je proto nutné vždy uvést:

  • čistý průměrný měsíční výdělek (s poznámkou bez daňového bonusu);

  • dobu důchodového pojištění, kterou zaměstnanec získal u tohoto zaměstnavatele;

  • důvod rozvázání pracovněprávního vztahu: zda byl pracovněprávní vztah rozvázán z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a ZP zvlášť hrubým způsobem nebo z jiného důvodu (např. dohodou smluvních stran, výpovědí zaměstnance, výpovědí zaměstnavatele, uplynutím sjednané doby, atd.);

  • zda zaměstnanci vznikl právní nárok na odstupné a v jakém počtu násobků průměrného měsíčního výdělku, uvede se pouze nároková výše odstupného ve formě počtu násobků průměrného měsíčního výdělku;

  • kdy bude zaměstnanci odstupné vyplaceno (odstupné se vyplácí zpravidla až při zúčtování mzdy za daný kalendářní měsíc, a proto se uvádí příslušný výplatní termín). Úřad práce obvykle žádá bývalého zaměstnavatele o doručení výplatního lístku.

Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání, může se ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se o jejich obsahu dověděl, domáhat u soudu, aby je zaměstnavatel přiměřeně upravil.

Údaj o prováděných exekučních srážkách je povinnou náležitostí, kterou je nutné v zápočtovém listu uvádět. Následující zaměstnavatel je povinen okamžitě zahájit provádění takových srážek ze mzdy a neprodleně se přihlásit orgánu, který exekuci nařídil, že je novým plátcem mzdy. Do doby, než obdrží rozhodnutí o exekuci, sražené částky neodesílá, ponechává je na depozitním účtu a po doručení rozhodnutí (které již nabylo právní moci), odesílá ve prospěch oprávněného. Pokud rozhodnutí nenabylo právní moci, provádí srážky nadále, ale neodesílá je. Vyčká do doby nabytí právní moci rozhodnutí a pak odesílá veškeré dosud sražené částky. Jedná-li se však o souběžná zaměstnání, pak další souběžný zaměstnavatel se neprodleně přihlásí jako nový zaměstnavatel všem orgánům, které exekuce nařídily, ale srážky ze mzdy začne provádět až po doručení exekučních titulů, v nichž musí být určeno, kdo z případných souběžných plátců bude uplatňovat nezabavitelnou částku, či v jaké procentní výši každý z nich. Vzhledem k tomu, že zápočtový list nemůže být předložen (zaměstnání plynou souběžně), je nutné, aby zaměstnanec požádal souběžného zaměstnavatele o evidenci exekučních srážek. Evidence musí být předložena v takovém rozsahu, v jakém by byly údaje o srážkách ze mzdy uvedeny v zápočtovém listě.

Ukázka přílohy zápočtového listu

Příloha k zápočtovému listu pana/paní ...................................., datum narození ...................

V souladu s § 313 odst. 2 ZP zaměstnavatel .................................... sděluje, že čistý měsíční průměrný výdělek bez daňového bonusu ke dni skončení zaměstnání činí ............. Kč.

Podle § 42 zákona č. 582/1991 Sb. byl zaměstnanec důchodově pojištěn v naší organizaci od............ do............

Zaměstnání bylo skončeno z důvodu .............................................(uvede se důvod rozvázání pracovního poměru, respektive způsob zrušení dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce).

Zaměstnanci vznikl nárok na odstupné ve výši ............násobků průměrného měsíčního výdělku.

Zaměstnanci bude odstupné vyplaceno v pravidelném výplatním termínu, tj. dne .....

Dne: ....................

-----------------------------------
razítko a podpis zaměstnavatele 

Komentář k příloze zápočtového listu

Úřad práce je oprávněn poskytovat uchazeči o zaměstnání podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci jen při splnění zákonem stanovených podmínek uvedených v § 39 až 57 ZZ. Jednou z nich je doba účasti uchazeče o zaměstnání na důchodovém pojištění v délce alespoň 12 kalendářních měsíců v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Pokud uchazeč o zaměstnání nedoloží potřebnou délku odpracované doby s účastí na důchodovém pojištění, započítávají se do předchozích zaměstnání tzv. náhradní doby zaměstnání. Za náhradní dobu se považuje doba:

  • přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,

  • pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,

  • osobní péče o dítě ve věku do 4 let,

  • osobní péče o lehce závislou fyzickou osobu mladší 10 let (v prvním stupni závislosti),

  • osobní péče o fyzickou osobu, která se považuje za závislou ve druhém až čtvrtém stupni závislosti, pokud žijí ve společné domácnosti. Jde-li o osobu, která je pro účely důchodového pojištění považována za osobu blízkou, společná domácnost se nevyžaduje,

  • výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající