On-line kurz - Rok ve mzdové účtárně 2022

Input:

Dovolená

1.6.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1001
Dovolená

Ing. Růžena Klímová

Dovolená a její čerpání

Od roku 2021 došlo k zásadní změně týkající se určení nároku na dovolenou. S ohledem na složitou právní úpravu je evidentní, že ruční výpočet nároku na dovolenou je až na výjimky zcela vyloučen a bude vždy záležet na úrovni uživatelského programu pro výpočet mezd. Novelou došlo k odstranění problémů při stanovení nároku na dovolenou u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou týdenní pracovní dobou a s kratší pracovní dobou a ke vzniku nových velmi nepříjemných situací mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kdy zaměstnavatel není schopen ručně spočítat nárok na dovolenou dotyčného zaměstnance.

Skutečný nárok na dovolenou se smluvní strany dozví až po ukončení kalendářního roku, tedy v lednu roku následujícího, respektive při skončení pracovního poměru v průběhu kalendářního roku, pokud pracovní poměr netrval po celý kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že skutečný nárok se odvíjí ze skutečného počtu odpracovaných hodin a započitatelných kumulativních překážek v práci, budou vždy známy skutečné nároky od počátku kalendářního roku, respektive od vzniku pracovního poměru v příslušném kalendářním roce do data zjišťování. Znamená to, že komfortní uživatelský program nabídne po ukončení měsíce listopadu téměř skutečný nárok za příslušný rok, neboť pouze nárok týkající se měsíce prosince bude očekávaným/předpokládaným nárokem.


Právo na dovolenou je jedním z práv (nároků), která zaměstnancům vyplývají z pracovního poměru. Pokud jde o zaměstnance konající práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, je možné dle ustanovení § 77 odst. 2 ZP sjednat, popřípadě stanovit vnitřním předpisem právo na dovolenou obdobně, jako tomu je u zaměstnanců v pracovním poměru.

Zákoník práce rozlišuje dovolenou za kalendářní rok a její poměrnou část (§ 213) a dodatkovou dovolenou (§ 215).


Výměra dovolené

Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP činí 5 týdnů v kalendářním roce. Výměra dovolené pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.

Výměra dovolené se nemění, ale zaměstnavatel podnikatelské sféry je oprávněn výměru zvýšit, a to podle své ekonomické situace. Níže uvádíme přepočet (pracovních) dnů dovolené před rokem 2021 na týdny.

Dovolená ve dnech Dovolená v týdnech
20 4
21 4,2
22 4,4
23 4,6
24 4,8
25 5

Od roku 2021 může zaměstnavatel podnikatelské sféry výměru dovolené zvýšit nejen o týdny a jeho části, ale i o určitý počet hodin. Tedy například stanoví výměru v délce 4 týdnů a 10 hodin.


Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část

Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.

Konal-li zaměstnanec práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době.

Příklad – změna pracovní doby v průběhu roku:

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele, který stanovil nárok na roční výměru dovolené v rozsahu 5 týdnů a dvou dnů. Vyjádřeno v týdnech se jedná o 5,4 týdne. V době od 1. 1. do 31. 5. měl stanovenou týdenní pracovní dobu v rozsahu 40 hodin. Od 1. 6. do konce roku byla sjednána kratší pracovní doba v rozsahu 35 hodin.

V období od 1. 1. do 31. 5. 2022 se jedná o 21,571 týdne.

V období od 1. 6. do 31. 12. 2022 jde o 30,571 týdne.

Celkem odpracoval 52,143 týdne, přičemž se přihlíží jen k celým týdnům, tedy k 52 týdnům.

Podle výkladu odborníků nelze v průběhu roku započítávat jen celé týdny s konstantní pracovní dobou, ale je nutné započítávat i části týdnů, aby nedocházelo k neodůvodněnému poškození zaměstnance. Vzhledem k tomu, že ke změnám týdenní pracovní doby může docházet velmi často, je nutné postupovat tak, že ke korekci období vyjádřené v celých týdnech může docházet pouze v posledním období roku.

Předpokládaný nárok na období od 1. 1. do 31. 5. 2022 40 : 52 x 21,571 x 5,4 = 89,603 hod.
Redukce počtu týdnů v rámci kalendářního roku 52 – 21,571 = 30,429 týdnů
Předpokládaný nárok za období od 1. 6. do 31. 12. 2022 35 : 52 x 30,429 x 5,4 = 110,598 hodin
Celkem předpokládaný nárok 89,603+ 110,598 = 200,201 hodin, zaokrouhleno nahoru 201 hodin

Pokud by zaměstnanec v rámci modelové situace odpracoval vždy stanovenou/sjednanou týdenní pracovní dobu, tedy v rámci prvního období 863 hodiny (40 x 21,571) a v rámci druhého období 1 065 hodin (35 x 30,429), jeho nárok by činil 201 hod.

Výpočet:

  • 863 : 52 x 5,4 = 89,619 hod.,

  • 1 065 : 52 x 5,4 = 110,596 hod.,

  • celkem 89,619 + 110,596 = 200,215 hod., zaokr. 201 hodin.


Zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené.

Příklad – výkon práce alespoň 4 týdny:

Zaměstnanec měl uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin. Odpracoval však jen měsíc leden a poté byl do konce roku nemocen.

  1. V důsledku nerovnoměrně rozvržené týdenní pracovní doby neodpracoval 160 hodin (4 x 40 hodin), ale pouze 156 hodin. Nárok na dovolenou mu nevznikne.
  2. V případě, že odpracuje 160 hodin, vznikne mu při 4 týdnech dovolené nárok na dovolenou v rozsahu 160 : 52 x 4 = 12,3 hod., po zaokrouhlení na celou hodinu nahoru 13 hodin.
  3. V situaci, kdy díky plánovanému harmonogramu směn odpracuje 178 hodin, přičemž se nejednalo o práci přesčas, jeho nárok se také nezmění, protože se dovolená určuje ve vztahu k celým týdnům odpracované stanovené/sjednané týdenní pracovní doby.
  4. Pokud by v důsledku harmonogramu směn odpracoval v měsíci lednu 200 hodin (celý pětinásobek své stanovené týdenní pracovní doby), jeho nárok by byl ve výši 200 : 52 x 4 = 15,3 hod., zaokr. 16 hodin.
  5. Pokud odpracuje více hodin v důsledku práce přesčas, jeho nárok na dovolenou se nezmění.


Odpracoval-li zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu. Tato výjimečná situace může nastat jen v případě, kdy zaměstnavatel stanovil vyrovnávací období tak, že začátek vyrovnávacího období začíná v jednom kalendářním roce a končí ve druhém roce.

Příklad:

Zaměstnavatel stanovil vyrovnávací období od 1. 10. jednoho roku do 29. 3. následujícího roku. Další vyrovnávací období v délce 26 týdnů následovalo poté. V běžném roce by se díky této skutečnosti mohlo stát, že v rámci harmonogramu směn bude mít zaměstnanec naplánováno více než 52 týdnů stanovené týdenní pracovní doby, například 53, výjimečně i 54.

Jeho nárok na dovolenou bude činit za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu jednu dvaapadesátinu z ročního nároku. A protože těchto násobků stanovené odpracované týdenní pracovní doby bylo 53, bude jeho nárok při 4 týdnech dovolené činit 40 : 52 x 53 x 4 = 163,077 hodiny, zaokrouhleno 164 hodin.


Za nepřetržité trvání pracovního poměru se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli.

Příklad:

Zaměstnavatel rozváže pracovní poměr dne 14. 4. 2022. Dne 18. 4. 2022 s ním uzavře nový pracovní poměr.

Z hlediska posuzování nároku na dovolenou se bude jednat o nepřetržité trvání pracovního poměru, neboť dne 14. 4. 2022 je státní svátek, 15. 4. a 16. 4. jsou dny nepřetržitého odpočinku v týdnu a 17. 4. 2022 je státní svátek. Tyto skutečnosti platí ovšem za předpokladu, že jde o rovnoměrné rozvrhování týdenní pracovní doby od pondělí do pátku.


Jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby se pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu

  1. dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
  2. karantény,
  3. čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
  4. jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 ZP, s výjimkou překážek uvedených v nařízení vlády č. 590/2006 Sb.,
  5. sick days – zdravotní indispoziční volno.

Za výkon práce se pro účely dovolené považuje doba výše uvedených překážek v práci pouze tehdy, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby. Výše uvedené překážky se obvykle označují jako tzv. limitní kumulativní překážky v práci.

Nadále platí, že doba čerpání dovolené se pro účely dovolené považuje za výkon práce. A právě čerpáním dovolené tak může zaměstnankyně odpracovat více celých násobků své týdenní pracovní doby a vznikne jí právo na více hodin dovolené za příslušný kalendářní rok.

Zvláště výrazný rozdíl v nároku na dovolenou vzniká v případě, kdy díky čerpání dovolené bezprostředně po mateřské dovolené splní podmínku odpracování 12násobků své týdenní pracovní doby, a tudíž se do odpracované doby započte doba rodičovské dovolené až v rozsahu 20násobku týdenní pracovní doby.

Další složitost, kterou je nutné při stanovení nároku na dovolenou vnímat, jsou dny svátků, které připadnou do doby dovolené. Podle § 219 odst. 2 ZP se tyto dny do dovolené nezapočítávají a zaměstnankyně obdrží náhradu mzdy nebo poměrnou část měsíční mzdy podle způsobu odměňování svátku. Takový den svátku se však považuje za dobu odpracovanou [viz § 348 odst. 1 písm. b) a d) ZP] a tato skutečnost může vést k odpracování více celých násobků týdenní pracovní doby.

S ohledem na následující příklady výpočtu dovolené po ukončení mateřské dovolené je vhodné uvést, že se objevují i striktní alternativní výklady, kdy zaměstnavatel určí dovolenou jen ke dni skončení mateřské dovolené, přičemž poskytnutí dovolené ve větším rozsahu ve vztahu k budoucímu čerpání rodičovské dovolené závisí na samotném zaměstnavateli. Touto otázkou se právní úprava nezabývá a dosud není k danému problému ani soudní judikatura. Připomeňme, že k obdobným situacím, které nastávaly i před 1. 1. 2021, se vyjádřil Krajský soud v Ostravě – sp. zn. 16 Co 241/2012 s tím, že je nutné pro účely splnění podmínky odpracování alespoň 60 dnů v kalendářním roce, kdy žena bezprostředně po mateřské dovolené požádala o čerpání dovolené, započítat celoroční nárok na dovolenou. A pokud by i s tímto započtením byla splněna podmínka odpracování alespoň 60 dnů, nárok na dovolenou v plném rozsahu je nutné přiznat.

Na jednotlivých případech ukážeme postup, jak lze v souladu s novou právní úpravou stanovit nárok v hodinách, přičemž princip výpočtu nároku na dovolenou ve všech uvedených příkladech se opírá o stanovisko, že by zaměstnankyně měla mít možnost vyčerpat zůstatky dovolené z předchozího roku, dovolenou, na kterou jí vzniklo právo za dobu mateřské dovolené, a též dovolenou, na kterou jí právo v důsledku rodičovské dovolené teprve vznikne.

Příklad – mateřská dovolená, dovolená a rodičovská dovolená:

Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v rozsahu 4 týdnů. Zaměstnankyně čerpá v roce 2022 mateřskou dovolenou (plyne již z roku 2021) od 1. 1. 2022 do 10. 4. 2022. Má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Tato doba reprezentuje 14,286 týdnů, čímž je splněna podmínka, že v rámci kalendářního roku je odpracováno alespoň 12 týdnů.

a) Zaměstnankyně požádá o rodičovskou dovolenou a nepožádá o čerpání dovolené

Od 11. 4. 2022 plyne rodičovská dovolená do tří let věku dítěte (dítě se narodilo 31. 10. 2021).

V roce 2022 se doba rodičovské dovolené započte jako doba odpracovaná v rozsahu 20 týdnů.

  • Celkový nárok na dovolenou v r. 2022 = 14,286 + 20 = 34,286 týdnů

  • Redukce na celé týdny = 34 týdnů

  • Stanovená týdenní pracovní doba = 40 hodin

  • Nárok v hodinách 40: 52 x 34 x 4 = 104,615, zaokrouhleno 105 hodin.

Protože o čerpání dovolené nepožádala, převede se nevyčerpaný zůstatek ve výši 105 hodin do roku 2024, kdy končí rodičovská dovolená. Zaměstnavatel je povinen po návratu z rodičovské dovolené určit čerpání dovolené a učiní tak bezprostředně, neboť se jedná o dovolenou z před-předchozího roku.

aa) Z rodičovské dovolené se vrací 1. 11. 2024

Dovolená v rozsahu 105 hodin dovolené činí 2,625 týdne (105 : 40). Poté bude do konce roku pracovat tak, že odpracuje 244 hodiny, v rámci čerpání dovolené se bude jednat o 105 hodin, celkem 244 + 105 = 349 hod.

349 : 40 = 8,725 týdnů, korekce na celé týdny 8

Nárok v r. 2024 = 40 : 52 x 8 x 4 = 24,615 hod., zaokr. 25 hodin.

Ke stejnému výsledku se dojdeme takto:

  • Od 1. 11. do 31. 12. se jedná o 61 : 7 = 8,714 týdnů, z toho 2,625 týdne činí doba čerpání dovolené.

  • Korekce týdnů 8,714 na celé týdny 8.

  • Nárok na dovolenou v hodinách vzniklý v roce 2024 = 40 : 52 x 8 x 4 = 24,615 hod., zaokrouhleno na 25 hodin.

ab) Z rodičovské dovolené se vrací dříve – 1. 7. 2024

Zaměstnavatel je povinen po návratu z rodičovské dovolené určit čerpání dovolené a učiní tak bezprostředně, neboť se jedná o dovolenou z před-předchozího roku. Pak bude do konce roku pracovat v rozsahu 40 hodin týdně a odpracuje 946 hodin.

Období od 1. 7. do 31. 12. 2024 činí 184 kalendářních dnů, tj. 26,286 týdne, čímž je splněna podmínka pro započtení doby rodičovské dovolené v rozsahu 20 týdnů.

Doba rodičovské dovolené reprezentuje 800 hodin (20 x 40)
Celkový počet odpracovaných hodin 105 (čerpání dovolené z roku 2022) + 946 (odpracované hodiny) + 800 (rodičovská dovolené) = 1 851 hodin
Přepočet na týdny 1 851 : 40 = 46,275 týdnů
Korekce na celé týdny 46
Nárok v hodinách 40 : 52 x 46 x 4 = 141,538 hod., zaokr. 142 hod.

Ke stejnému výsledku dojdeme i takto:

  • Období od 1. 7. do 31. 12.2024 činí 184 kal. dny, tj. 26,286 týdne.

  • 26,286 + 20 = 46,286 týdnů, korekce na celé týdny 46

  • 40 : 52 x 46 x 4 = po zaokrouhlení 142 hod.

Jen pro informaci uvádíme, že v roce 2023 jí nárok na dovolenou nevznikne, protože nesplní podmínku odpracování alespoň 12 týdnů v rozsahu 40 hodin týdně, aby jí mohla být rodičovská dovolená započtena v rámci tzv. kumulativních započitatelných překážek.

b) Požádá o čerpání dovolené po MD a po jejím skončení o rodičovskou dovolenou

Žena je oprávněna požádat o čerpání dovolené po ukončení mateřské dovolené, a to nejpozději poslední den trvání MD Zaměstnavatel je povinen její žádosti vyhovět. Doba čerpání dovolené se považuje pro účely nároku na dovolenou za dobu odpracovanou.

Celkový nárok na dovolenou v r. 2022 14,286 + 20 = 34,286 týdnů
Nárok v hodinách 40 : 52 x 34,286 x 4 = 105,495 hodin
Při stanovené týdenní pracovní době v rozsahu 40 hodin se bude jednat o počet týdnů 105,495 : 40 = 2,637 týdne
Celkový počet týdnů 34,286 + 2,637 = 36,923 týdnů
Redukce na celé týdny 36 týdnů
Konečný nárok v hodinách 40: 52 x 36 x 4 = 110,769 hodin, zaokrouhleno na 111 hodin

V roce 2023 jí nevznikne žádný nárok a v roce 2024 se vrátí do práce. Opět bude záležet na době, kdy se z rodičovské dovolené vrátí, tedy zda splní podmínku odpracování alespoň dvanáctinásobku stanovené pracovní doby.

Příklad:

Jaký je nárok na dovolenou za rok 2021 i 2022 u zaměstnankyně, která byla na rodičovské dovolené s prvním dítětem a nastoupila na mateřskou dovolenou s druhým dítětem. Po mateřské dovolené zažádala o čerpání dovolené, než nastoupí na rodičovskou dovolenou.

Popis situace:

  • 1. 2021 – 17. 8. 2021 – RD s prvním dítětem

  • 18. 8. 2021 – 31. 12. 2021 – MD s druhým dítětem

  • 1. 2022 – 1. 3. 2022 – pokračování MD s druhým dítětem

  • od 2. 3. 2022 – chce čerpat dovolenou a poté nastoupit na RD s druhým dítětem.

Rok 2021

Doba rodičovské dovolené se započte v rozsahu 20 týdnů jako doba odpracovaná, protože doba mateřské dovolené, která plyne od 18. 8. 2021 do 31. 12. 2021, je dobou absolutně odpracovanou pro účely nároku na dovolenou a je splněna podmínka "odpracování alespoň 12násobku stanovené týdenní pracovní doby."

Pro stanovení nároku na dovolenou je však nezbytné znát stanovenou/sjednanou týdenní pracovní dobu zaměstnankyně a současně nárok na dovolenou v týdnech. Předpokládejme tedy nárok v rozsahu 4 týdnů a stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně.