Komplikované mzdové výpočty bez chyb a omylů 2021

Input:

Dovolená

2.8.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

201
Dovolená

Ing. Růžena Klímová

Dovolená

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 211 – vznik nároku na dovolenou

  • § 212 – výměra dovolené

  • § 213 – dovolená za kalendářní rok a její poměrná část

  • § 215 – dodatková dovolená

  • § 216 – obecné ustanovení

  • § 217 až 219 – čerpání dovolené

  • § 220 – hromadné čerpání dovolené

  • § 221 – změna zaměstnání

  • § 222, 222a – náhrada za dovolenou

  • § 223 – krácení dovolené



Od 1. 1. 2021 došlo k převratné změně týkající se určení výše dovolené. S ohledem na složitou právní úpravu je evidentní, že ruční výpočet nároku na dovolenou je až na výjimky zcela vyloučen a bude vždy záležet na úrovni uživatelského programu pro výpočet mezd. Novelou dochází k odstranění problémů při stanovení nároku na dovolenou u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou týdenní pracovní dobou a s kratší pracovní dobou a ke vzniku nových velmi nepříjemných situací mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kdy zaměstnavatel nebude schopen ručně spočítat nárok na dovolenou dotyčného zaměstnance.

Skutečný nárok na dovolenou se smluvní strany dozví až po ukončení kalendářního roku, tedy v lednu roku následujícího, respektive při skončení pracovního poměru, pokud pracovní poměr netrval po celý kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že skutečný nárok se odvíjí ze skutečného počtu odpracovaných hodin a započitatelných kumulativních překážek v práci, budou vždy známy skutečné nároky od počátku kalendářního roku, respektive od vzniku pracovního poměru v příslušném kalendářním roce do data zjišťování. Znamená to, že komfortní uživatelský program nabídne po ukončení měsíce listopadu téměř skutečný nárok za příslušný rok, neboť pouze nárok týkající se měsíce prosince bude očekávaným/předpokládaným nárokem.


Právo na dovolenou je jedním z práv (nároků), která zaměstnancům vyplývají z pracovního poměru. Pokud jde o zaměstnance konající práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, je možné dle ustanovení § 77 odst. 2 ZP sjednat, popřípadě stanovit vnitřním předpisem právo na dovolenou obdobně, jako tomu je u zaměstnanců v pracovním poměru.

Zákoník práce rozlišuje dovolenou za kalendářní rok a její poměrnou část (§ 213) a dodatkovou dovolenou (§ 215).


1. VÝMĚRA DOVOLENÉ


Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP činí 5 týdnů v kalendářním roce. Výměra dovolené pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce.

Výměra dovolené se nemění, ale zaměstnavatel podnikatelské sféry je oprávněn výměru zvýšit, a to podle své ekonomické situace. Níže uvádíme přepočet (pracovních) dnů dovolené (v r. 2020) na týdny.

Dovolená ve dnech Dovolená v týdnech
20 4
21 4,2
22 4,4
23 4,6
24 4,8
25 5

Od roku 2021 může zaměstnavatel podnikatelské sféry výměru dovolené zvýšit nejen o týdny a jeho části, ale i o určitý počet hodin. Tedy například stanoví výměru v délce 4 týdnů a 10 hodin.


2. DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ ROK A JEJÍ POMĚRNÁ ČÁST


Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.


Zaokrouhlování dovolené

Dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

Příklad č. 1:

Zaměstnanci vznikne skutečný nárok za rok ve výši 194 hodiny, protože po celý rok má stanovenou týdenní pracovní dobu 38,75 hodiny a zaměstnavatel poskytuje dovolenou v rozsahu 5 týdnů. Všechny své plánované směny odpracoval a žádné nepřítomnosti v práci neměl. Pokud ano, pak nepřekročily dvacetinásobek stanovené týdenní pracovní doby.

38,75 x 5 = 193,75 hodiny, zaokrouhleno 194 hodiny.

Zaměstnanec bude čerpat dovolenou vždy od pondělí do neděle a dle harmonogramu směn se z jeho nároku odečte 38,75 hodiny. Na konci roku bude činit zůstatek 0,25 hodiny. Jaké jsou možnosti?

Vyčerpá si dovolenou v rozsahu 15 minut nebo se zůstatek 0,25 hodiny převede do roku následujícího.


Konal-li zaměstnanec práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době.

Příklad č. 2 – změna pracovní doby v průběhu roku:

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele, který stanovil nárok na roční výměru dovolené v rozsahu 5 týdnů a dvou dnů. Vyjádřeno v týdnech se jedná o 5,4 týdne. V době od 1. 1. do 31. 5. měl stanovenou týdenní pracovní dobu v rozsahu 40 hodin. Od 1. 6. do konce roku byla sjednána kratší pracovní doba v rozsahu 35 hodin.

V období od 1. 1. do 31. 5. 2021 se jedná o 21,571 týdne.

V období od 1. 6. do 31. 12. 2021 jde o 30,571 týdne.

Celkem odpracoval 52,143 týdne, přičemž se přihlíží jen k celým týdnům, tedy k 52 týdnům.

Podle výkladu odborníků nelze v průběhu roku započítávat jen celé týdny s konstantní pracovní dobou, ale je nutné započítávat i části týdnů, aby nedocházelo k neodůvodněnému poškození zaměstnance. Vzhledem k tomu, že ke změnám týdenní pracovní doby může docházet velmi často, je nutné postupovat tak, že ke korekci období vyjádřené v týdnech může docházet pouze v posledním období roku.

Předpokládaný nárok na období od 1. 1. do 31. 5. 2021 40 : 52 x 21,571 x 5,4 = 89,603 hod.
Redukce počtu týdnů v rámci kalendářního roku 52 – 21,571 = 30,429 týdnů
Předpokládaný nárok za období od 1. 6. do 31. 12. 2021 35 : 52 x 30,429 x 5,4 = 110,598 hodin
Celkem předpokládaný nárok 89,603+ 110,598 = 200,201 hodin, zaokrouhleno nahoru 201 hodin

Pokud by zaměstnanec v rámci modelové situace odpracoval vždy stanovenou/sjednanou týdenní pracovní dobu, tedy v rámci prvního období 863 hodiny (40 x 21,571) a v rámci druhého období 1 065 hodin (35 x 30,429), jeho nárok by činil 201 hod.

Výpočet:

  • 863 : 52 x 5,4 = 89,619 hod.,

  • 1 065 : 52 x 5,4 = 110,596 hod.,

  • celkem 89,619 + 110,596 = 200,215 hod., zaokr. 201 hodin.


Zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené.

Příklad č. 3 – výkon práce alespoň 4 týdny:

Zaměstnanec měl uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin. Opracoval však jen měsíc leden a poté byl do konce roku nemocen.

  1. V důsledku nerovnoměrně rozvržené týdenní pracovní doby neodpracoval 160 hodin (4 x 40 hodin), ale pouze 156 hodin. Nárok na dovolenou mu nevznikne.
  2. V případě, že odpracuje 160 hodin, vznikne mu při 4 týdnech dovolené nárok na dovolenou v rozsahu 160 : 52 x 4 = 12,3 hod., po zaokrouhlení na celou hodinu nahoru 13 hodin.
  3. V situaci, kdy díky plánovanému harmonogramu směn odpracuje 178 hodin, přičemž se nejednalo o práci přesčas, jeho nárok se také nezmění, protože se dovolená určuje ve vztahu k celým týdnům odpracované stanovené týdenní pracovní doby.
  4. Pokud by v důsledku harmonogramu směn odpracoval v měsíci lednu 200 hodin (celý pětinásobek své stanovené týdenní pracovní doby), jeho nárok by byl ve výši 200 : 52 x 4 = 15,3 hod., zaokr. 16 hodin.
  5. Pokud odpracuje více hodin v důsledku práce přesčas, jeho nárok na dovolenou se nezmění.


Odpracoval-li zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu.

Příklad č. 4:

Zaměstnavatel stanovil vyrovnávací období od 1. 10. jednoho roku do 29. 3. následujícího roku. Další vyrovnávací období v délce 26 týdnů následovalo poté. V běžném roce by se díky této skutečnosti mohlo stát, že v rámci harmonogramu směn bude mít zaměstnanec naplánováno více než 52 týdnů stanovené týdenní pracovní doby, například 53, výjimečně i 54.

Jeho nárok na dovolenou bude činit za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu jednu dvaapadesátinu z ročního nároku. A protože těchto násobků stanovené odpracované týdenní pracovní doby bylo 53, bude jeho nárok při 4 týdnech dovolené činit 40 : 52 x 53 x 4 = 163,077 hodiny, zaokrouhleno 164 hodin.


Za nepřetržité trvání pracovního poměru se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru zaměstnance k témuž zaměstnavateli.

Příklad č. 5:

Zaměstnavatel rozváže pracovní poměr dne 1. 4. 2021. Dne 6. 4. 2021 s ním uzavře nový pracovní poměr.

Z hlediska posuzování nároku na dovolenou se bude jednat o nepřetržité trvání pracovního poměru, neboť dne 2. 4. 2021 je státní svátek, 3. 4. a 4. 4. jsou dny nepřetržitého odpočinku v týdnu a 5. 4. 2021 je státní svátek. Tyto skutečnosti platí ovšem za předpokladu, že jde o rovnoměrné rozvrhování týdenní pracovní doby od pondělí do pátku.


Jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby se pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu

  1. dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
  2. karantény,
  3. čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
  4. jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 ZP, s výjimkou překážek uvedených v nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Za výkon práce se pro účely dovolené považuje doba výše uvedených překážek v práci pouze tehdy, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby.

Příklad č. 6 – mateřská dovolená, dovolená a rodičovská dovolená:

Zaměstnavatel poskytuje dovolenou v rozsahu 4 týdnů. Zaměstnankyně čerpá v roce 2021 mateřskou dovolenou (plyne již z roku 2020) od 1. 1. 2021 do 10. 4. 2021. Má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Tato doba reprezentuje 14,286 týdnů, čímž je splněna podmínka, že v rámci kalendářního roku je odpracováno alespoň 12 týdnů.

a) Zaměstnankyně požádá o rodičovskou dovolenou a nepožádá o čerpání dovolené

Od 11. 4. 2021 plyne rodičovská dovolená do tří let věku dítěte (dítě se narodilo 31. 10. 2020).

V roce 2021 se doba rodičovské dovolené započte jako doba odpracovaná v rozsahu 20 týdnů.

  • Celkový nárok na dovolenou v r. 2021 = 14,286 + 20 = 34,286 týdnů

  • Redukce na celé týdny = 34 týdnů

  • Stanovená týdenní pracovní doba = 40 hodin

  • Nárok v hodinách = 40: 52 x 34 x 4 = 104,615, zaokrouhleno 105 hodin.

Protože o čerpání dovolené nepožádala, převede se nevyčerpaný zůstatek ve výši 105 hodin do roku 2023, kdy končí rodičovská dovolená. Zaměstnavatel je povinen po návratu z rodičovské dovolené určit čerpání dovolené a učiní tak bezprostředně, neboť se jedná o dovolenou z před-předchozího roku.

aa) Z rodičovské dovolené se vrací 1. 11. 2023

Dovolená v rozsahu 105 hodin dovolené činí 2,625 týdne (105 : 40). Poté bude do konce roku pracovat tak, že odpracuje 244 hodiny, v rámci čerpání dovolené se bude jednat o 105 hodin, celkem 244 + 105 = 349 hod.

349 : 40 = 8,725 týdnů, korekce na celé týdny 8

Nárok v r. 2023 = 40 : 52 x 8 x 4 = 24,615 hod., zaokr. 25 hodin.

Ke stejnému výsledku se dojdeme takto:

  • Od 1. 11. do 31. 12. se jedná o 61 : 7 = 8,714 týdnů, z toho 2,625 týdne činí doba čerpání dovolené.

  • Korekce týdnů 8,714 na celé týdny = 8.

  • Nárok na dovolenou v hodinách vzniklý v roce 2023 = 40 : 52 x 8 x 4 = 24,615 hod., zaokrouhleno na 25 hodin.

ab) Z rodičovské dovolené se vrací dříve – 1. 7. 2023

Zaměstnavatel je povinen po návratu z rodičovské dovolené určit čerpání dovolené a učiní tak bezprostředně, neboť se jedná o dovolenou z před-předchozího roku. Pak bude do konce roku pracovat v rozsahu 40 hodin týdně a odpracuje 946 hodin.

Období od 1. 7. do 31. 12. 2023 činí 184 kalendářních dnů, tj. 26,286 týdne, čímž je splněna podmínka pro započtení doby rodičovské dovolené v rozsahu 20 týdnů.

Doba rodičovské dovolené reprezentuje 800 hodin (20 x 40)
Celkový počet odpracovaných hodin 105 (čerpání dovolené z roku 2021) + 946 (odpracované hodiny) + 800 (rodičovská dovolené) = 1 851 hodin
Přepočet na týdny 1 851 : 40 = 46,275 týdnů
Korekce na celé týdny 46
Nárok v hodinách 40 : 52 x 46 x 4 = 141,538 hod., zaokr. 142 hod.

Ke stejnému výsledku dojdeme i takto:

  • Období od 1. 7. do 31. 12.2 023 činí 184 kal. dny, tj. 26,286 týdne.

  • 26,286 + 20 = 46,286 týdnů, korekce na celé týdny 46

  • 40 : 52 x 46 x 4 = po zaokrouhlení 142 hod.

Jen pro informaci uvádíme, že v roce 2022 jí nárok na dovolenou nevznikne, protože nesplní podmínku odpracování alespoň 12 týdnů v rozsahu 40 hodin týdně, aby jí mohla být rodičovská dovolená započtena v rámci tzv. kumulativních započitatelných překážek.

b) Požádá o čerpání dovolené a po jejím skončení o rodičovskou dovolenou

Žena je oprávněna požádat o čerpání dovolené po ukončení mateřské dovolené. Zaměstnavatel je povinen její žádosti vyhovět. Doba čerpání dovolené se považuje pro účely nároku na dovolenou za dobu odpracovanou.

Celkový nárok na dovolenou v r. 2021 14,286 + 20 = 34,286 týdnů