Input:

62/2000 F.z., Pokyn č. D-220: o uplatňování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty od 1. ledna 2001

62/2000 F.z., Pokyn č. D-220: o uplatňování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty od 1. ledna 2001
Pokyn č. D-220
o uplatňování nároku na odpočet daně z přidané hodnoty od 1. ledna 2001
 
Referent: Ladislav Capoušek, tel. 5704 2233
Čj. 181/96 494/2000
 
ze dne 20. listopadu 2000
Tento metodický výklad upravuje některé postupy při uplatňování odpočtu daně z přidané hodnoty v návaznosti na zákon č. 17/2000 Sb., kterým se mění zákon ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon”). Účinnost zákona č. 17/2000 Sb. je od 1. dubna 2000 s výjimkou uvedenou v článku II. části první přechodných ustanovení k zákonu (účinnost nového způsobu uplatňování odpočtu daně z přidané hodnoty je od 1. ledna 2001).
Novela zákona o dani z přidané hodnoty přináší zcela zásadní změnu v přístupu k uplatňování odpočtu daně. Při uplatnění odpočtu daně se postupuje podle nového § 19a. Tuto metodu uplatňování odpočtu daně lze považovat za objektivnější než metodu doposud platnou, protože nejprve dochází k členění přijatých zdanitelných plnění na přijatá zdanitelná plnění, u kterých má plátce plný nárok na odpočet daně, a na přijatá zdanitelná plnění bez nároku na odpočet daně. V ostatních případech odpočtu daně je pak plátce povinen zkracovat nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění. Nově je upravena povinnost zkracovat nárok na odpočet daně pro zahraniční osobu, oprávněnou podnikat v tuzemsku, přijme-li prostřednictvím své organizační složky zdanitelné plnění.
S uplatňováním odpočtu daně dále mj. souvisí způsob krácení odpočtu daně uvedený v § 20 a úprava odpočtu daně uvedená v § 22 zákona. V přechodných ustanoveních k zákonu jsou pak uvedena časová upřesnění, z nichž některá se týkají i přechodu na nový způsob uplatňování odpočtu daně. V důsledku uplatňování nového způsobu odpočtu daně se rozšiřuje plátci záznamní povinnost stanovená v § 11 zákona. Přijatá zdanitelná plnění budou, mimo dosavadního členění, navíc nově členěna podle způsobu uplatnění odpočtu daně na plnění s plným nárokem na odpočet daně, bez nároku na odpočet daně a na plnění, u kterých je odpočet daně krácen, s čímž úzce souvisí i evidence vypočtené poměrné části odpočtu daně po jeho zkrácení koeficientem podle § 20. Protože plátce může, v případech uvedených v § 22, upravit odpočet daně v důsledku změny jeho použití, bude vést záznamy i o těchto provedených změnách.
Za uplatňování nároku na odpočet daně se pro účely úpravy odpočtu daně považuje uvedení zdanitelného plnění v daňovém přiznání, případně v dodatečném daňovém přiznání, které bylo podkladem pro vyměření.
Nebyl-li nárok na odpočet u zdanitelného plnění v daňovém přiznání uveden, není považován za uplatněný, a tudíž nelze provést úpravu odpočtu daně podle § 22 zákona. Nebude-li uveden neuplatněný odpočet daně v daňovém přiznání, nebude veden v záznamní evidenci podle § 11 zákona. Nárok na odpočet daně lze uplatnit ve lhůtě uvedené v § 19 odstavec 3 zákona. Pokud nebude v této lhůtě uplatněn, nárok na odpočet daně zaniká.
Uplatňování nároku na odpočet daně je třeba věnovat zvýšenou pozornost již proto, že chybně uvedený odpočet daně v