Účetní závěrka v příkladech, otázkách a odpovědích 2022

Input:

Výroční zpráva, zpráva o vztazích mezi propojenými osobami a zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy

5.10.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1201
Výroční zpráva, zpráva o vztazích mezi propojenými osobami a zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy

prof. Ing. Libuše Műllerová, CSc.

  • Výroční zpráva

  • Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami

  • Zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy

Výroční zpráva

Účetní jednotky, které mají ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, sestavují povinně výroční zprávu. Tuto povinnost jim ukládá § 21 ZoÚ.

Formální úprava výroční zprávy není předepsána; záleží na účetní jednotce, zda chce, aby ji výroční zpráva reprezentovala u veřejnosti a obchodních partnerů a současně, aby byla i určitou formou reklamy. V tom případě bývá formální úprava výroční zprávy reprezentativní, tištěná na křídovém papíře, včetně fotografií členů statutárních, dozorčích a řídících orgánů. Hodnotové informace pak bývají doplněny různými grafy a statistikou časových řad, zejména tehdy, když podávají informaci o pozitivním rozvoji firmy. Druhým extrémem je zpracování výroční zprávy formálně v minimálním rozsahu s minimální vypovídací schopností o minulém a případně budoucím vývoji účetní jednotky.

Zákon o účetnictví stanoví minimální informace, které by měla výroční zpráva obsahovat. Podle tohoto zákona je jejím účelem uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky.

Výroční zpráva podléhá auditu a účetní jednotka je povinna umožnit každému zájemci do ní nahlédnout.

Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění jejího účelu obsahovat nejméně finanční a nefinanční informace. Ve výroční zprávě je povinna účetní jednotka uvést nejméně tyto informace:

  1. o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni, a jsou významné pro naplnění účelu výroční zprávy,
  2. o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,
  3. o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,
  4. o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů,
  5. o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,
  6. o tom, zda účetní jednotka má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí,
  7. požadované podle zvláštních právních předpisů.

Střední účetní jednotky, malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky neuvádějí ve výroční zprávě nefinanční informace, uvedené v předchozím odstavci pod body a) až f).

Novela zákona o účetnictví, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2017, upřesnila povinnost a obsah nefinančních informací povinně uváděných ve výroční zprávě. Musí je uvádět velká účetní jednotka, která je obchodní společností a je zároveň subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období (§ 32f ZoÚ).

Nefinanční informace musí povinně zahrnovat zejména informace týkající se otázek (§ 32g ZoÚ):
a) sociálních,
b) respektování lidských práv a
c) boje proti korupci a úplatkářství.

Zákon o účetnictví požaduje následující strukturu pro uváděné nefinanční informace:
a) stručný popis model účetní jednotky nebo skupiny uvádějící nefinanční informace,
b) popis opatření, která účetní jednotka či skupina uvádějící nefinanční informace ve vztahu k uváděným otázkám, včetně uplatňování postupů náležité péče; není-li k některé z uváděných otázek uplatňováno žádné opatření, uvádí se odůvodnění,
c) popis výsledků těchto opatření,
d) popis hlavních rizik souvisejících s těmito otázkami, jež jsou spojeny s její činností či obchodními vztahy, výrobky či službami účetní jednotky nebo skupiny uvádějící nefinanční informace, a případné nepříznivé dopady v těchto otázkách a způsob řízení těchto rizik,
e) nefinanční klíčové ukazatele výkonnosti, které se vztahují k příslušné podnikatelské činnosti.

Nefinanční informace musí být uváděny ve výroční zprávě nebo v konsolidované výroční zprávě, anebo v samostatné zprávě (§ 32h ZoÚ). Pokud jsou nefinanční informace uváděny v samostatné zprávě, je účetní jednotka povinna ji zveřejnit společně s výroční zprávou nebo konsolidovanou výroční zprávou, nebo ji zpřístupnit veřejnosti v přiměřené lhůtě, která nesmí překročit 6 měsíců od rozvahového dne na internetových stránkách účetní jednotky. Ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě musí být uveden odkaz na její zveřejnění způsobem umožňující dálkový přístup.

Výroční zpráva podléhá auditu společně s ověřením účetní závěrky. V praxi to znamená, že aby mohl auditor vydat auditorskou zprávu, musí mít k dispozici jak účetní závěrku, tak výroční zprávu. K oběma těmto dokumentům pak vydává jednu zprávu. Auditor se vyjadřuje k výroční zprávě ve zprávě auditora v samostatném odstavci, kde potvrzuje, že informace uvedené ve výroční zprávě nejsou ve významném nesouladu s ověřenou účetní závěrkou, že výroční zpráva je sestavená v souladu s právními předpisy a že informace uvedené ve výroční zprávě nejsou významně nesprávné. Auditor je dále povinen ověřit, zda účetní jednotka mající povinnost uvádět nefinanční informace, vypracovala nefinanční informace a uvedla je ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě nebo zda vypracovala samostatnou zprávu (§ 32i ZoÚ).

V případě, že