Komplikované mzdové výpočty bez chyb a omylů 2022

Input:

Průměrný a pravděpodobný výdělek

1.9.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 31 minut

101
Průměrný a pravděpodobný výdělek

Ing. Růžena Klímová

Průměrný a pravděpodobný výdělek

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 351 až 353 – obecná ustanovení

  • § 354 – rozhodné období

  • § 355 – pravděpodobný výdělek

  • § 356 – formy průměrného výdělku

  • § 357 až 362 – společná ustanovení o průměrném výdělku


Upozornění

Zákoník práce upravuje výpočet průměrného výdělku kogentně, tzn. že nepřipouští odchylky od právní úpravy ve vnitřním předpisu, ani v kolektivní smlouvě.


1. POUŽÍVÁNÍ PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU (§ 351, 352 ZP)


Má-li být v pracovněprávních vztazích (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr) použit průměrný výdělek, postupuje se vždy podle § 351 až 362 ZP. Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, pokud není pracovněprávním předpisem stanoveno jinak.


2. ZPŮSOB ZJIŠŤOVÁNÍ PRŮMĚRNÉHO VÝDĚLKU (§ 353 ZP)


Průměrný výdělek se zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období, pokud zaměstnanec odpracoval v rozhodném období alespoň 21 pracovních dnů. Hrubou mzdou nebo platem se rozumí mzdová a platová plnění za výkon práce. Jedná se o základní mzdu, tarifní plat, příplatkové mzdy (práce přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za práci v sobotu a neděli, příplatek za práci v noci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí atd.) a odměny poskytnuté za výkon práce nebo v souvislosti s výkonem práce. Za mzdu nebo plat se pro účely zjištění průměrného hodinového výdělku považuje i odměna z dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Do započitatelného příjmu pro výpočet průměrného výdělku se tedy nezapočtou veškeré náhrady mzdy (platu), odměna za pracovní pohotovost (není výkonem práce) a též odměny, které zaměstnavatel poskytl z jiného důvodu, než je výkon práce (například odměna k jubileu 50 let, k odchodu do důchodu, sociální výpomoc apod.).

Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Do odpracované doby se tedy zahrnuje i práce přesčas, pokud za práci přesčas nebylo poskytnuto náhradní volno. Dojde-li k zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby v tomto období také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.

Průměrný hodinový výdělek počítáme vždy na dvě desetinná místa, aby nedocházelo ke zkreslování výpočtů, které z tohoto ukazatele vycházejí. Dalším důvodem je to, že se jedná o veličinu vyjádřenou v Kč. Podle zákona o bankách je nejmenší částí koruny haléř.


3. ROZHODNÉ OBDOBÍ (§ 354 ZP)


Průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí a takto zjištěný průměrný výdělek platí po celé toto období. Znamená to, že průměrný výdělek se zjišťuje:

  • k 1. 1.,

  • k 1. 4.,

  • k 1. 7.,

  • a k 1. 10.

každého kalendářního roku.

Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí, ovšem za podmínky, že bylo odpracováno alespoň 21 pracovních dnů.

Příklad č. 1:

Zaměstnanec nastoupí do zaměstnání dne 16. 11. 2022 a do konce roku 2022 odpracuje 192 hodin v rámci 24 pracovních dnů. Výše mzdy bez náhrad činí za celé období 26 500 Kč.

Průměrný hodinový výdělek činí: 26 500 : 192 = 138,02 Kč.


Při uplatnění konta pracovní doby (viz § 86 a § 87 ZP) je zaměstnavatel povinen určit tzv. stálou mzdu. Pro určení výše stálé mzdy je rozhodným obdobím předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích (viz § 354 odst. 4). Rozhodné období předchozích 12 kalendářních měsíců se použije u konta pracovní doby obecně, tedy i pro výpočet průměrného výdělku pro náhrady mzdy, příplatkové mzdy atd.

Příklad č. 2:

Zaměstnavatel rozhodl, že uplatní tzv. konto pracovní doby na dobu 26 týdnů s účinností od 1. 3. 2022.

Pro stanovení výše stálé mzdy, náhrady mzdy a jednotlivých příplatkových mezd zaměstnanců bude rozhodným obdobím doba od 1. 3. 2021 do 28. 2. 2022. Pokud by některý zaměstnanec tak dlouhou dobu u zaměstnavatele ještě nepracoval, postupovalo by se obdobně s tím, že rozhodné období by byla doba od nástupu do 28. 2. 2022 za předpokladu, že je v tomto rozhodném období alespoň 21 dnů. Například v situaci, kdy zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli dne 1. 8. 2021, by bylo použito rozhodné období od 1. 8. 2021 do 28. 2. 2022.

Odchylně je stanoveno rozhodné období u dohod konaných mimo pracovní poměr, pokud je sjednána jednorázová splatnost odměny. V takovém případě je rozhodným obdobím celá doba, po kterou provedení sjednaného pracovního úkolu trvalo. Pokud jsou odměny vypláceny pravidelně měsíčně, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.


Příklad č. 3:

Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána na dobu od 1. 1. 2022 do 31. 5. 2022 s výší měsíční odměny 15 000 Kč a rozsahem pracovní doby 20 hodin týdně. V jednotlivých měsících bylo odpracováno a vyplaceno:

  • leden 80 hodin 15 000 Kč,

  • únor 80 hodin 15 000 Kč,

  • březen 88 hodin 15 000 Kč,

  • duben 80 hodin 15 000 Kč,

  • květen 84 hodin 15 000 Kč.

K 31. 5. 2022 bude potřeba zjistit průměrný hodinový výdělek. Ten bude vypočten z rozhodného období I. čtvrtletí 2022.

Výpočet: 15 000 x 3 : 248 = 181,45 Kč/hod.

V případě, že bude sjednána jednorázová splatnost odměny ve výši 75 000 Kč po vykonání celého úkolu, pak průměrný výdělek k 31. 5. 2022 bude vypočten z rozhodného období od 1. 1. do 31. 5. 2022 a bude činit:

75 000 : 412 = 182,04 Kč/hod.

Rozdíl mezi průměrnými hodinovými výdělky (182,04 – 181,45 = 0,59 Kč) je způsoben různou délkou rozhodného období v důsledku jiné splatnosti odměny.

Příklad č. 4:

Zaměstnanec byl v pracovním poměru po celé předchozí čtvrtletí a odpracoval 501,5 hodiny včetně práce přesčas, dovolenou čerpal ve výši 4 dnů, jeden den měl omluvené neplacené volno. Za odpracovanou dobu dostal mzdu ve výši 49 920 Kč a náhrada mzdy za dovolenou činila 1 780 Kč.

Výpočet průměrného hodinového výdělku: 49 920 : 501,5 = 99,54 Kč/hod.

Hodinový průměrný výdělek činí 99,54 Kč.

Příklad č. 5:

Zaměstnanec je odměňován měsíční mzdou a odpracoval v měsíci březnu práci přesčas v rozsahu 32 hodin, přičemž souhlasil s poskytnutím náhradního volna. Z provozních důvodů však nebylo možné náhradní volno poskytnout, a tak byl zaměstnavatel povinen za práci přesčas poskytnout mzdu včetně příplatku za práci přesčas do tří měsíců po vykonání práce přesčas. Tento mzdový nárok zúčtoval zaměstnanci v červnu.

Nutno doplnit, že na této skutečnosti se musí smluvní strany dohodnout. Jinak je zaměstnavatel povinen za práci přesčas, za kterou bude posléze poskytnuto náhradní volno, poskytnout v měsíci výkonu práce přesčas jen mzdu bez příplatku a v době čerpání náhradního volna neposkytnout nic.

Mzda za práci přesčas včetně odpracovaných hodin za práci přesčas (32 hodin) bude započtena při výpočtu průměrného výdělku k 1. 7. kalendářního roku. Rozhodným obdobím je 2. čtvrtletí, kdy bude též zúčtována mzda za práci přesčas.

Při odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání se použije průměrný výdělek z rozhodného období předchozího kalendářního roku, pokud je to pro zaměstnance výhodnější (viz § 271m odst. 1 ZP).

Příklad č. 6:

Zaměstnanci se stal pracovní úraz dne 3. 5. kalendářního roku.

Pro odškodňování pracovního úrazu se zjistí průměrný výdělek platný před vznikem škody, tedy k 1. 4. Rozhodným obdobím je I. čtvrtletí kalendářního roku. Dále se zjistí průměrný výdělek z rozhodného období celého předchozího kalendářního roku. Pro odškodnění pracovního úrazu se použije průměrný výdělek, který je pro zaměstnance výhodnější. Pokud by pracovněprávní vztah netrval po celý předchozí kalendářní rok, použije se analogicky rozhodné období, které bude jen částí předchozího kalendářního roku.

Pokud zaměstnanec vykonává práci u téhož zaměstnavatele na základě více pracovněprávních vztahů nebo více pracovních vztahů (např. pracovní poměr a dohoda o pracovní činnosti), posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém takovém vztahu samostatně.

Příklad č. 7:

Zaměstnanec má se zaměstnavatelem uzavřen pracovní poměr a dohodu o pracovní činnosti na dobu neurčitou. V rozhodném období (např. II. čtvrtletí kalendářního roku) odpracoval v rámci pracovního poměru 405 hodin včetně práce přesčas a byla mu vyplacena celková mzda ve výši 56 425 Kč, z toho náhrada mzdy za dovolenou činila 12 505 Kč. Dále mu zaměstnavatel vyplácel pravidelně měsíčně odměnu na základě dohody o pracovní činnosti ve výši 7 500 Kč a za celé rozhodné období odpracoval 230 hodin.

Výpočet průměrných výdělků:

  • za pracovní poměr: (56 425 – 12 505) : 405 = 108,44 Kč/hod.

  • za dohodu o činnosti: 7 500 x 3 : 230 = 97,83 Kč/hod.


4. ZAPOČÍTÁVÁNÍ ODMĚN ZA DELŠÍ ČASOVÉ OBDOBÍ (§ 358 ZP)


Je-li zaměstnanci zúčtována mzda (plat) za delší časové období než čtvrtletí, zahrne se do výpočtu průměrného výdělku pouze poměrná část této mzdy připadající na kalendářní čtvrtletí a ostatní části se zahrnou do dalších období podle počtu období, za něž se mzda poskytuje. Do hrubé mzdy se v rozhodném období zahrne tato poměrná část jen ve výši odpovídající odpracované době. Poskytuje-li tedy zaměstnavatel odměny za delší období, než je kalendářní čtvrtletí, je nutné, aby současně stanovil, jakého období se odměna týká. Není-li tato skutečnost uvedena nebo nevyplývá-li z dalších okolností periodicita příslušné odměny, má se za to, že je poskytnuta jako jednorázová. Tato skutečnost má zásadní vliv na výpočet průměrného výdělku.

Příklad č. 8:

Zaměstnanec ve čtvrtletí, v němž plánovaný harmonogram směn (fond pracovní doby) činil 520 hodin, odpracoval pouze 480 hodin. Základní mzda činila 38 500 Kč. Zúčtovaná pololetní odměna činila 17 200 Kč.

Výpočet průměrného výdělku:

  • 38 500 + (17 200 : 2 x 480 : 520) = 38 500 + 7 938,46 = 46 438,46 Kč

  • 46 438, 46 : 480 = 96,75 Kč

Druhá část odměny (17 200 : 2 = 8 600 Kč) se zahrne do výpočtu průměrného výdělku v dalším období s ohledem na odpracovanou dobu v tomto dalším čtvrtletí. Pokud zaměstnanec v dalším čtvrtletí odpracuje pouze 250 hodin, za které náleží mzda ve výši 20 050 Kč, bude průměrný výdělek činit:

  • 20 050 + (8 600 x 250 : 520) = 20 050 + 4 134,62 = 24 184,62

  • 24 184,62 : 250 = 96,74 Kč


5. ODMĚNY PŘI ŽIVOTNÍCH A PRACOVNÍCH VÝROČÍCH, SOCIÁLNÍ VÝPOMOC


Zaměstnavatel může zaměstnancům poskytovat odměny při životních a pracovních výročích, případně poskytovat sociální výpomoci. V podnikatelské sféře se můžeme setkat i s odměnami typu další mzda nebo 13. mzda, případně mzda na Vánoce. Tyto odměny je nutné z hlediska výpočtu průměrného hodinového výdělku přesně rozlišovat, jsou-li poskytnuty za výkon práce či v souvislosti s výkonem práce, nebo z jiného důvodu. Odměny při životních a pracovních výročích a sociální výpomoci jednoznačně nesouvisejí s výkonem práce, a proto nemohou být zahrnovány do průměrného výdělku. Stejně tak se nezahrne do průměrného výdělku finanční zvýhodnění, které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci jako zaměstnanecký benefit. Jde například o poskytování zboží a služeb za zvýhodněnou cenu, případně za cenu nulovou, příspěvky na penzijní a životní pojištění atd.

Při poskytování další mzdy nebo mzdy na Vánoce je nutné přesně stanovit důvod poskytování odměny. Je-li odměna poskytnuta z důvodu lepšího hospodářského výsledku, pak souvisí s výkonem práce a bude zahrnuta do výpočtu průměrného výdělku a navíc se bude jednat o odměnu poskytnutou za delší časové období, v tomto