1201
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
JUDr. Petr Bukovjan
Právní úprava
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
• § 51a ZP
• § 279 odst. 1 písm. e) ZP
• § 280 odst. 1 písm. d) ZP
• § 287 odst. 1 písm. b) ZP
• § 338 až § 345a ZP
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
• § 168 až § 184 NOZ
• § 2175 NOZ
• § 2349 NOZ
Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
• § 291
Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů
• § 30 odst. 2
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
• § 338zk odst. 1 písm. c)
NahoruPracovněprávní minimum
NahoruÚčel právní úpravy přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů
Účelem právní úpravy přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů je zabezpečit kontinuální trvání pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří jsou přechodem práv a povinností dotčeni, a předejít tak situaci, kdy bude jeden zaměstnavatel pracovněprávní vztahy se zaměstnanci rozvazovat, aby s nimi další zaměstnavatel pracovněprávní vztahy v podstatě za stejných podmínek (a mnohdy se zkušební dobou) znovu navázal. Pracovní poměr (popřípadě jiný pracovněprávní vztah) při přechodu práv a povinností nekončí, naopak nadále trvá. Co jediné se mění, je subjekt zaměstnavatele.
Jelikož nedílnou součástí pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem jsou rovněž závazky z kolektivní smlouvy, přejímá nový zaměstnavatel práva a povinnosti z tohoto pracovněprávního vztahu s tímto závazkem v nezměněné kvalitě.
Upozornění
Zákoníkem práce je omezeno období, ve kterém je přejímající zaměstnavatel povinen akceptovat práva a povinnosti vyplývající z kolektivní smlouvy uzavřené u dosavadního zaměstnavatele. Právní předpis váže přechod těchto práv a povinností výslovně na období nejdéle do konce kalendářního roku následujícího po přechodu, a to i kdyby účinnost kolektivní smlouvy nadále trvala.
NahoruZpůsob přechodu práv a povinností
Jak určuje zákoník práce, k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem. Není možné, aby si zaměstnavatelé ve smlouvě ujednali, že dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, aniž by to bylo spojeno s případem, který je takto upraven právním předpisem. Taková smlouva by byla shledána neplatnou pro rozpor se zákonem. Je třeba mít na paměti, že zmíněný přechod práv a povinností nastává ze zákona není ho možné smluvně založit ani vyloučit, a stejně jako zaměstnanec ani zaměstnavatel nemůže bez dalšího rozhodovat o tom, jestli k němu dojde, či nikoliv.
Pokud jde o přechod práv a povinností podle zákoníku práce, dochází k němu při převodu činnosti zaměstnavatele nebo části jeho činnosti k jinému (přejímajícímu) zaměstnavateli, a to za kumulativního splnění následujících podmínek:
• činnost je po převodu vykonávána stejným nebo obdobným způsobem a rozsahem,
• činnost nespočívá zcela nebo převážně v dodávání zboží,
• bezprostředně před převodem existuje skupina zaměstnanců, která byla záměrně vytvořena zaměstnavatelem za účelem výhradního nebo převážného vykonávání činnosti,
• činnost není zamýšlená jako krátkodobá nebo nemá spočívat v jednorázovém úkolu a
• je převáděn majetek, popřípadě právo jeho užívání nebo požívání, je-li tento majetek s ohledem na charakter činnosti pro její výkon zásadní, nebo je převzata podstatná část zaměstnanců, které dosavadní zaměstnavatel používal při výkonu činnosti, závisí-li tato činnost v podstatné míře pouze na zaměstnancích, nikoliv na majetku (zejména tato podmínka nebude v některých případech splněna, a nedojde tak k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů).
Pro tyto účely zákoník práce definuje, kdo se považuje za přejímajícího zaměstnavatele, a současně určuje, že práva a povinnosti dosavadního zaměstnavatele vůči zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztahy do dne převodu zanikly, zůstávají nedotčeny, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Protože do práv a povinností vstupuje přejímající zaměstnavatel v plném rozsahu, je účelné, aby mezi dosavadním a přejímajícím zaměstnavatelem byly náležitě ošetřeny všechny související okolnosti včetně např. předání seznamu zaměstnanců, jichž se přechod týká, a jejich osobních spisů, nebo vymezení všech závazků, a to i vyplývajících třeba z odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci nebo z kolektivní smlouvy.
Co se týče případů stanovených zvláštními právními předpisy, na ně se výše uvedené kumulativní podmínky nevztahují, přechod je založen už samotným naplněním skutkové podstaty toho kterého případu. V této souvislosti je možné se zmínit především o ustanoveních občanského zákoníku o koupi závodu či jeho části. Tento právní předpis vychází ve svém ustanovení § 2175 NOZ z toho, že koupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele. Práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům závodu tak přecházejí z prodávajícího na kupujícího.
NahoruPostavení zaměstnance
Zaměstnanec je do jisté míry objektem přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů a nechce-li přejít k přejímajícímu zaměstnavateli, nezbývá mu, než se na skončení pracovního poměru dohodnout se zaměstnavatelem dosavadním, nebo využít práva dát v této souvislosti výpověď z pracovního poměru se specifickým během výpovědní doby dle ustanovení § 51a ZP (za určitých podmínek tak skončí pracovní poměr nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto přechodu).
NahoruPovinnosti zaměstnavatele
V souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů ukládá zákoník práce jak dosavadnímu, tak přejímajícímu zaměstnavateli řadu povinností. Dle ustanovení § 339 ZP je dosavadní zaměstnavatel před přechodem práv a povinností povinen informovat odborovou organizaci nebo radu zaměstnanců o této skutečnosti a projednat s nimi za účelem dosažení shody otázky týkající se převodu. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace ani rada zaměstnanců, zákoník práce povinuje zaměstnavatele v takovém případě informovat a projednat zmíněné skutečnosti rovnou se zaměstnanci, kteří budou převodem přímo dotčeni. Informace nemusí být písemná.
Tomu koneckonců odpovídá i obecné vymezení toho, o čem všem má zaměstnavatel povinnost zaměstnance (odborovou organizaci) informovat a které skutečnosti s nimi má za povinnost projednat (pokud jde o zástupce zaměstnanců). Jsou to mj. otázky převodu podle ustanovení §§ 338 až 342 ZP.
Pokud jde o povinnost zaměstnavatele informovat zástupce zaměstnanců, resp. zaměstnance samotné, o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů vázána co do časového předstihu, je zaměstnavateli uloženo, že se tak musí z jeho strany stát v dostatečném časovém předstihu, nejpozději 30 dnů před přechodem.
Upozornění
Při přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů dochází ke změně subjektu…
