DPH 2020

Input:

Nárok na odpočet DPH

27.8.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1001
Nárok na odpočet DPH

RNDr. Ivan Brychta, Ing. Jana Kolářová

  • základní podmínky pro uplatnění odpočtu

  • plný nárok na odpočet

  • kdy není na odpočet nárok

  • částečný nárok na odpočet, poměrný koeficient

  • koeficient krácení odpočtu DPH

  • nárok na odpočet při změně režimu

Vymezení problematiky

Zatímco v předchozích lekcích jsme naznačovali spíše to, co musí plátce udělat, aby splnil svou zákonnou povinnost a odvedl DPH na výstupu do státního rozpočtu, v této lekci se zaměříme na příjemnější části zákona – vysvětlíme si podmínky potřebné pro to, abychom od státu dostali DPH na vstupu.

Z hlediska možného odpočtu DPH na vstupu zákon rozlišuje tři základní možnosti:

  • plátce má plný nárok na odpočet DPH na vstupu,

  • plátce nemá nárok na odpočet DPH na vstupu,

  • odpočet DPH na vstupu je třeba krátit, a to ať již z důvodu, že plnění na vstupu jsou použita pro jinou než ekonomickou činnost, anebo proto, že jsou použita sice v rámci ekonomické činnosti, ale k plněním bez nároku na odpočet daně, zejména k plněním osvobozeným bez nároku na odpočet (viz 6. lekce).

V této lekci si probereme, za jakých podmínek a jakými postupy lze odpočet realizovat. Nebudeme ale probírat opravy, vyrovnání a úpravy odpočtu daně – ty probereme v 11. lekci. Také se nebudeme zabývat nárokem na vrácení daně hrazené v jiných členských státech EU, to bude problematikou až 13. lekce.

Zapamatujme si

Hned v úvodu je nutné zdůraznit základní filosofii odpočtů – podle toho, k jakému účelu vstupy (zboží či služby) použijeme, podle toho se řídí nárok na odpočet.

Příklad

Princip si zjednodušeně ukažme na několika příkladech:

a) Podnikatel provozuje maloobchod se železářstvím, jako plátce DPH při prodeji zboží uplatňuje DPH. Takový podnikatel bude mít plný nárok na odpočet DPH na vstupu (při nákupu zboží apod.).

b) Praktický lékař, plátce, dále zajišťuje konzultační a lektorskou činnost, dodává rovněž zdravotnické prostředky a některé léky a doplňky stravy, ale ve své ordinaci provádí pouze plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet daně (zdravotní služby podle § 58 odst. 1 ZDPH, viz 6. lekce). Lékař nemá nárok na odpočet DPH u přijatých plnění na vstupu (při nákupu vybavení ordinace apod.) ve vztahu k poskytování zdravotních služeb. U vstupů pro dodání zdravotnických prostředků a léků a pro konzultační a lektorskou činnost má praktický lékař plný nárok na odpočet DPH.

c) Vlastník budovy její část pronajímá a uplatňuje u nájmu DPH na výstupu (v případech podle § 56a odst. 3 ZDPH, viz 6. lekce), v dalších případech jde o plnění osvobozené od DPH bez možnosti odpočtu DPH (§ 56a odst. 1 ZDPH, viz 6. lekce). Vlastník je povinen u plnění, u nichž nelze rozlišit, zda se vážou jednoznačně ke zdanitelnému nájmu nebo k osvobozenému, DPH na vstupu krátit koeficientem (např. u faktury za opravu střechy).

d) Podnikající fyzická osoba pořídí osobní automobil, který bude používat jak ke svým podnikatelským aktivitám (ekonomické činnosti), tak pro osobní potřebu svou a své rodiny. Odpočet DPH na vstupu je možný pouze v poměrné výši.

Poslední příklad se týká všech případů, kde může nastat souběh použití nákupu nejen pro ekonomické činnosti (§ 5 odst. 3 ZDPH, viz 1. lekce), ale také při použití pro neekonomické činnosti.

Rozhodování o tom, zda lze nebo nelze uplatnit odpočet DPH na vstupu, je možné zjednodušeně vyjádřit následujícím diagramem:

Základní podmínky nároku na odpočet

První základní podmínka (předpoklad) pro uplatnění odpočtu je uveden v § 72 odst. 1 ZDPH. Nárok na odpočet daně má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti (§ 5 odst. 3 ZDPH, viz 1. lekce).

V této souvislosti je potřeba připomenout, že ekonomickou činnost subjekt vykonává i při přípravě na budoucí plnění s nárokem na odpočet, popř. při ukončování činnosti (nulové výstupy neznamenají nulový nárok na odpočet). Při posuzování toho, zda subjekt vykonává ekonomickou činnost, je důležitý faktický stav, např. pokud bylo dodavateli formálně zrušeno živnostenské oprávnění, ale vykonává ekonomickou činnost, nárok na odpočet odběratele zachován.

Podle § 72 odst. 1 ZDPH lze nárok na odpočet uplatnit u přijatých plnění použitých pro:

  1. zdanitelné dodání zboží a poskytnutí služby s místem plnění v ČR,
  2. plnění osvobozená s nárokem na odpočet daně s místem plnění v ČR,
  3. plnění s místem plnění mimo ČR, pokud by při místě plnění v ČR byl nárok na odpočet (např. finanční a pojišťovací činnosti poskytnuté osobě se sídlem v jiném státě EU neznamenají nárok na odpočet),
  4. vyjmenované finanční a pojišťovací činnosti s místem plnění ve třetí zemi, popř. pokud jde o plnění spojena s vývozem zboží,
  5. vyjmenovaná plnění, která se nepovažují za dodání zboží a poskytnutí služby (nepodléhají DPH):
    • pozbytí obchodního závodu,

    • vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě ve hmotném / nehmotném majetku (vč. služby) jako náhrady nebo vypořádání podle předpisů k nápravě majetkových křivd,

    • dodání vratného obalu spolu se zbožím kupujícímu,

    • vrácení vratného obalu bez úplaty či za úplatu,

    • postoupení vlastní pohledávky vzniklé plátci.

Upozornění

Nárok na odpočet může mít pouze plátce (viz 2. lekce) jakožto osoba registrovaná k dani v tuzemsku. I když je k dani v tuzemsku registrována i identifikovaná osoba k dani (IO, viz 1. lekce), tato osoba nárok na odpočet nemá.

Zahraniční osoby a osoby registrované k dani v jiných členských státech EU, nejsou-li zároveň plátci DPH v tuzemsku, mohou v určitých případech žádat o vrácení daně, což si také probereme (v 13. lekci), ale je to zcela něco jiného než nárok na odpočet.

Nárok na odpočet v plné výši lze použít u přijatého plnění použitého pro plnění vyjmenovaná v § 72 odst. 1 ZDPH. Pokud je přijaté plnění použito pro účely s nárokem na odpočet i jinak, lze uplatnit odpočet daně v částečné výši (odpočet daně v poměrné výši podle § 75 ZDPH, odpočet daně v krácené výši podle § 76 ZDPH, popř. kombinace).

Druhá základní podmínka je zakotvena v § 72 odst. 2 ZDPH a v § 73 odst. 6 ZDPH.

Upozornění

Zdůrazňuje, že odpočet daně na vstupu lze nárokovat pouze u daně uplatněné podle ZDPH, což mj. znamená, že nárokovat nelze vyšší daň, i kdyby byla na daňovém dokladu uvedena (pochopitelně chybně).

Příklad

Odběratel obdrží daňový doklad za poskytnutí služby, která je v první snížené sazbě. Na dokladu je ale chybně použita základní sazba DPH. Nárok na odpočet je pouze ve výši první snížené sazby.

Třetí základní podmínka je zakotvena v § 73 odst. 1 ZDPH.

Upozornění

Zdůrazněme zejména povinnost mít daňový doklad v případech nárokování DPH z plnění poskytnutých v tuzemsku jiným plátcem. V případech, kdy je nárokován odpočet u příjemce plnění, který má zároveň povinnost z tohoto plnění DPH odvést, je zdůrazněno, že daň musí být především přiznána na výstupu.

Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet lze rozlišit podle toho, jaký charakter má přijaté plnění:

  1. Zdanitelná plnění přijatá od jiného plátce, kdy daň přiznává dodavatel
    • povinnost mít daňový doklad, tj. fakturu se všemi náležitostmi podle ZDPH,

    • nemá-li doklad všechny náležitosti, pak zbývá jen dokazování jinými prostředky (zákon umožňuje v § 73 odst. 5 ZDPH).

  2. Přijatá plnění, u kterých daň přiznává příjemce (přijetí služby z jiného státu, pořízení zboží, plnění od jiných plátců podle § 92a ZDPH – režim přenosu povinnosti přiznat daň v ČR)
    • povinnost daň přiznat a mít k dispozici daňový doklad; není-li daňový doklad, pak zbývá jen dokazování jinými důkazními prostředky.

  3. Dovoz, který přiznává plátce
    • povinnost daň přiznat a mít daňový doklad (rozhodnutí celního úřadu).

  4. Dovoz, kdy daň vyměřuje celní orgán
    • povinnost daň zaplatit a mít daňový doklad.

  5. Majetek vytvořený vlastní činností
    • povinnost mít daňový doklad (doklad o použití); není-li daňový doklad, pak dokazování jinými důkazními prostředky.

Zopakujme si

Zopakujme si tři základní podmínky pro uplatnění nároku na odpočet:

  • vazbu na plnění na výstupu (§ 72 odst. 1 ZDPH),

  • odpočet DPH ve výši podle zákona (§ 72 odst. 2 ZDPH) a

  • podmínku ve vazbě na daňový doklad (§ 73 odst. 1 ZDPH).

Způsob uplatnění odpočtu daně

Jelikož i povinnost uplatnit daň na výstupu (§ 20a ZDPH, viz 7. lekce) se odvozuje nejen od dne uskutečnění zdanitelného plnění (DUZP), ale také v některých případech od přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění, je logické, že obdobné platí i pro nárok na odpočet.

Nárok na odpočet proto vzniká okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Zdůrazněme, že to může být:

  • dnem uskutečnění přijatého zdanitelného plnění nebo

  • dnem přijetí úplaty, pokud úplata je přijata plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění, přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud vznikla povinnost přiznat daň při přijetí úplaty před uskutečněním plnění.

Nárok na odpočet se uplatňuje v daňovém přiznání (budeme probírat ve 12. lekci), a to nejdříve v přiznání za zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky podle § 73 odst. 1 ZDPH.

Příklad

Zdanitelné plnění mezi tuzemskými subjekty je uskutečněno v květnu 2019 (den uskutečnění je 31. 5. 2019). Dodavatel vystaví daňový doklad 1. 6. 2019 a zašle ho odběrateli. Zatímco dodavatel je povinen přiznat DPH na výstupu již v přiznání za květen 2019, odběratel si může odpočet nárokovat nejdříve v přiznání za červen 2019, tedy ve zdaňovacím období, kdy obdrží