Komplikované mzdové výpočty bez chyb a omylů 2021

Input:

Náhrada mzdy, platu, odměny

2.8.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 39 minut

501
Náhrada mzdy, platu, odměny

Ing. Růžena Klímová

Náhrada mzdy


Zákoník práce řeší celou řadu případů, kdy zaměstnanec nemůže konat práci, takže nemá nárok na mzdu (plat), ale v zájmu jeho hmotného zabezpečení mu zaměstnavatel poskytuje její náhradu. Náhrada mzdy (platu) přísluší vždy ve výši průměrného výdělku (viz 1. lekce), a to za takovou dobu, po kterou zaměstnanec nemohl konat práci pro překážky na jeho straně nebo na straně zaměstnavatele. Samostatným případem je pak náhrada mzdy (platu) za dovolenou, která též patří mezi překážky v práci na straně zaměstnance, ale náhrada mzdy je určena na zotavení zaměstnance. V dalším textu jsou uvedeny nejdůležitější případy překážek v práci, za něž zaměstnanci přísluší náhrada mzdy (platu), spolu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce:

Překážky v práci  Odkaz na právní předpis 
neplatné rozvázání pracovního poměru, kdy zaměstnanec oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání  § 69 ZP 
dočasná pracovní neschopnost zaměstnance po dobu prvních 14 kalendářních dnů  § 192 až 194 ZP 
důležité osobní překážky v práci, kde je však nutno rozlišovat případy, kdy za poskytnuté pracovní volno přísluší zaměstnanci náhrada mzdy a kdy zaměstnavatel pouze omluví nepřítomnost zaměstnance v práci, ale jen jako neplacené pracovní volno – tedy bez náhrady mzdy (platu)  § 199 ZP, NV č. 590/2006 Sb. 
překážky z důvodu jiného úkonu v obecném zájmu  § 200 až 203 ZP 
překážky v souvislosti s výkonem branné povinnosti  § 204 ZP 
účast na školení, jiná forma přípravy nebo studia, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce v souladu s potřebou zaměstnavatele (zvyšování kvalifikace). (Pozn. prohlubování kvalifikace se považuje za výkon práce a zaměstnanci náleží mzda nebo plat.)  § 205, § 232 a 233 ZP 
překážky v práci na straně zaměstnavatele, při kterých přísluší zaměstnancům odlišná výše náhrady mzdy (platu)  § 208 a 209 ZP 
při odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo vzdání se tohoto místa, pro kterého zaměstnavatel nemá jinou vhodnou práci nebo ji zaměstnanec odmítne (§ 73a), jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c). Odstupné náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny.  § 73a ZP 
náhradní volno za práci ve svátek  § 115 ZP 
přestávky ke kojení  § 242 ZP 
doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, spadá-li do pracovní doby zaměstnance, je překážkou na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. U zaměstnanců odměňovaných hodinovou formou mzdy mzda uchází a náleží náhrada mzdy.  § 210 ZP 

Kdy nepřísluší náhrada mzdy

Jde-li o překážky v práci na straně zaměstnance, při kterých je zaměstnanec zabezpečen jinak (např. dávkami v nemoci, peněžitou pomocí v mateřství), náhrada mzdy (platu) mu nepřísluší (§ 191 ZP) s výjimkou prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (§ 192 ZP).

Poskytování náhrady mzdy (platu) po dobu dovolené, popřípadě za nevyčerpanou dovolenou upravuje § 222 ZP. Podrobněji k této problematice viz 2. lekce.



Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti


Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (ZP)

  • § 192 – náhrada mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti

  • § 193 – doklady a výplatní termín náhrady mzdy nebo platu při dočasné pracovní neschopnosti

  • § 194 – náhrada odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti



Podmínky vzniku nároku na náhradu mzdy

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá. Zaměstnavatelé musí znát podmínky účasti na nemocenském pojištění, protože i nadále oznamují okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) nástup do zaměstnání pouze těch zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.

Upozornění

Náhrada mzdy přísluší jen za pracovní dny (plánované směny).


Pokud vznikla DPN ode dne, kdy již zaměstnanec celou směnu odpracoval, začne běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN následujícím kalendářním dnem. Takto bude posuzován i případ, kdy zaměstnanec odpracuje celou směnu a poté je v tomto dni hospitalizován ve zdravotnickém zařízení. Odpracuje-li zaměstnanec jen část své směny, začíná běžet prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN již tímto dnem.

Souběh nároků na výplatu dávek

Vznikne-li z jednoho pojištění současně nárok na výplatu více dávek, má

  1. nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství přednost před nárokem na výplatu ostatních dávek;
  2. nárok na výplatu otcovské přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného,
  3. nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného,
  4. nárok na výplatu nemocenského přednost před nárokem na výplatu ošetřovného.

Při souběhu nároku na výplatu nemocenského z důvodu DPN v době, kdy trvá nárok na výplatu nemocenského z důvodu karantény, se vyplácí nemocenské z důvodu DPN až po ukončení podpůrčí doby u nemocenského z důvodu karantény. To platí i naopak. Náhrada mzdy při DPN v takovém případě nepřísluší. Pokud vznikne zaměstnanci právo na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, nepřísluší mu současně náhrada mzdy z důvodu jiné překážky v práci.

Náhrada mzdy při DPN je specifickým druhem náhrady ušlého příjmu, a má proto stanoven zvláštní právní režim, pokud jde o podmínky vzniku práva na tuto náhradu.

Předpoklady pro vznik práva na náhradu mzdy při DPN:

  1. Zaměstnanec je v pracovním poměru nebo činný na základě dohod konaných mimo pracovní poměr, pokud je v této době nemocensky pojištěn a není vyčerpána obecná podpůrčí doba pro výplatu dávek nemocenského (380 kalendářních dnů).
  2. Zaměstnanec byl uznán práce neschopným nebo má nařízenou karanténu.
  3. Dočasnou pracovní neschopnost si zaměstnanec nepřivodil úmyslně.

Podpůrčí doba

Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V odůvodněných případech a při splnění zákonem stanovených podmínek může být podpůrčí doba prodloužena maximálně o dalších 350 kalendářních dnů.

U poživatele starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se nemocenské vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů poskytování dávky. Pokud například poživatel starobního důchodu, který má uzavřen pracovní poměr na celý rok, vyčerpá při opakovaných nemocech nebo při jedné dlouhodobé nemoci v tomto roce plných 70 kalendářních dnů a opět onemocní, bude mu vznikat nárok na náhradu mzdy při DPN, pokud nebude mít překročenou obecnou podpůrčí dobu 380 kalendářních dnů.

Poznámka: V letech 2011 až 2013 činila podpůrčí doba u uvedených poživatelů důchodů 63 kalendářních dnů a počítala se od 22. kalendářního dne DPN.

Nárok na výplatu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nevznikne v době:

  1. kdy mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuté na žádost zaměstnance, pokud pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno,
  2. stávky, jestliže pracovní neschopnost vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni, ve kterém se zaměstnanec stal účastníkem stávky,
  3. kdy je zaměstnanec ve vazbě nebo vykonává trest odnětí svobody, přestože právo na náhradu mzdy při DPN vzniklo před touto skutečností,
  4. kdy nadále náleží započitatelný příjem ze zaměstnání, z něhož mu náleží náhrada při dočasné pracovní neschopnosti (např. u soudců, vojáků z povolání),
  5. kdy vykonává práci v pracovněprávním vztahu, z něhož by mu náležela náhrada mzdy v době DPN. Znamená to, že pokud vykonává práci, má přednostně nárok na mzdu, plat nebo odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nikoliv na náhradu mzdy (odměny) při DPN.



1. VÝŠE NÁHRADY A JEJÍ STANOVENÍ


Při výpočtu náhrady mzdy při DPN se vychází z průměrného hodinového výdělku pro pracovněprávní účely vypočtený v souladu s § 351 a násl. ZP. Nutno upozornit na to, že průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí z rozhodného období, kterým je předchozí kalendářní čtvrtletí. Pokud bude nemoc trvat tak, že v rámci prvních 14 kalendářních dnů DPN připadne čtvrtý, případně další pracovní den/dny do jednoho čtvrtletí a následující pracovní den/dny až do 14. kalendářního dne DPN do následujícího čtvrtletí, budou se pro výpočet náhrady mzdy při DPN používat 2 průměrné hodinové výdělky.

Příklad č. 1

Zaměstnanec pracuje v rámci 40hodinové týdenní pracovní doby, která je rozvržena rovnoměrně do pěti pracovních dnů. DPN vznikne dne 23. 6. (pondělí) a bude trvat do 17. 7. následujícího měsíce. Dne 23. 6. zaměstnanec nepracoval.

Náhrada mzdy při DPN bude náležet od 23. 6. do 5. 7. Od 6. 7. bude náležet nemocenské za kalendářní dny až do ukončení pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy při DPN bude za dobu od 23. 6. do 30. 6. použit průměrný výdělek platný k 1. 4. a pro výpočet náhrady mzdy za dobu od 1. 7. do 5. 7. průměrný výdělek platný k 1. 7. Doplňujeme, že náhrada mzdy bude poskytnuta jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny.

Tento průměrný hodinový výdělek se dále upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského podle § 21 odst. 1 písm. a) ZNP s využitím tří redukčních hranic.


Poznámka: S účinností ke dni 1. 7. 2019 došlo ke zrušení tzv. karenční doby (neboli doby prvních 3 pracovních dnů dočasné pracovní neschopnosti, ve kterých nepříslušela náhrada mzdy při DPN). Tím došlo ke sjednocení nároku na náhradu mzdy při DPN a karantény za prvních 14 kalendářních dnů trávní DPN.

    2020 2021
Redukční hranice
v nemocenském pojištění 
I.
II.
III.
1 162 Kč
1 742 Kč
3 484 Kč
1 182 Kč
1 773 Kč
3 545 Kč
Redukční hranice pro
náhradu mzdy při DPN 
I.
II.
III.
203,35 Kč
304,85 Kč
609,70 Kč
206,85 Kč
310,28 Kč
620,38 Kč

S použitím hodinových redukčních hranic se provede redukce průměrného hodinového výdělku takto:

  • do výše první redukční hranice se započte 90 % průměrného hodinového výdělku,

  • rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %,

  • rozdíl mezi třetí a druhou redukční hranicí se započte ve výši 30 %,

  • k částce průměrného hodinového výdělku nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Redukce průměrného hodinového výdělku pro r. 2021:

Zápočet do výše I. red. hranice  206,85 × 90 % = 186,165 Kč 
Zápočet rozdílu mezi II. a I. red. hranicí  (310,28 – 206,85) × 60 % = 62,058 Kč 
Zápočet rozdílu mezi III. a II. red. hranicí  (620,38 – 310,28) × 30 % = 93,03 Kč 
Maximální redukovaný průměrný výdělek  186,165 + 62,058 + 93,03 = 341,253 Kč 
Náhrada mzdy ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku v r. 2021 činí maximálně  341,253 × 60 % = 204,752 Kč za hodinu 

Hodinová náhrada mzdy se dále násobí počtem hodin, které zaměstnanec neodpracoval v období prvních 14 kalendářních dnech trvání DPN. Takto zjištěná celková výše náhrady se zaokrouhlí buď na celé koruny nahoru tak, jako se zaokrouhluje mzda a plat (§ 142 odst. 2 ZP), nebo se uplatní matematický způsob zaokrouhlení. Náhrada mzdy poskytnutá v souladu s § 192 ZP nepodléhá zdanění, ani se z ní neodvádí pojistné.

Náhrada mzdy a platu náleží zaměstnanci v období prvních 14 kalendářních dnů trvání DPN za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského a pokud pracovní poměr trvá.

Příklad č. 2

Zaměstnanec dosáhl průměrného hodinového výdělku 576,46 Kč. Výše skutečného průměrného výdělku je mezi druhou a třetí redukční hranicí.

Redukce se provede takto:

Částka do 206,85 Kč se započte ve výši 90 %  186,165 Kč 
Rozdíl mezi druhou a první redukční hranicí se započte ve výši 60 %  (310,28 – 206,85) × 60 % = 62,058 Kč 
Částka přesahující druhou redukční hranici se započte ve výši 30 %  (576,46 – 310,28) × 30 % = 79,854 Kč 
Redukovaný průměrný výdělek  186,165 + 62,058 + 79,854 = 328,077 Kč 
Náhrada mzdy při DPN ve výši 60 %  328,077 × 60 % = 196,846 Kč, zaokr. 196,85 Kč za hodinu 

Předpokládejme, že zaměstnanec neodpracoval v těchto 14 kalendářních dnech 10 směn po 8 hodinách. Výše náhrady mzdy bude činit 10 x 8 × 196,85 Kč = 15 748 Kč.

Od 15. kalendářního dne mu bude náležet nemocenské, které bude vyplácet OSSZ.

Splatnost náhrady mzdy při DPN

Splatnost náhrady mzdy při DPN

Náhrada mzdy při DPN je splatná se mzdou za příslušné období. Náhrada mzdy nebo platu se poskytuje na základě elektronických dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské, a to v nejbližším výplatním termínu po předložení těchto dokladů. Od 1. 1. 2020 jsou veškeré doklady při DPN zasílány zaměstnavateli elektronicky prostřednictvím ePortálu. Pokud údaj o trvání DPN ke 14. kalendářnímu dni trvání nemoci zadá do systému lékař později, než stanoví zákon, poskytne zaměstnavatel náhradu mzdy při DPN v závislosti na tomto