On-line kurz - Rok ve mzdové účtárně 2020

Input:

Náhrada majetkové a nemajetkové újmy

1.4.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1101
Náhrada majetkové a nemajetkové újmy

Ing. Růžena Klímová

Náhrada majetkové a nemajetkové újmy

Povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu

Povinnost zaměstnavatele nahradit škodu se při srovnání s povinností zaměstnance zásadně liší ve dvou směrech. U zaměstnance se výrazně uplatňuje preventivně výchovná funkce; u zaměstnavatele jednoznačně převládá funkce reparační, jejíž hlavním účelem je nahradit zaměstnanci utrpěnou škodu.

Zaměstnanec je povinen nahradit škodu pouze za předpokladu, že škodu zavinil (subjektivní odpovědnost); zaměstnavatel naopak i v případě, kdy škodu nezavinil, tj. neporušil žádnou ze svých povinností. Zaměstnavatel nese odpovědnost dokonce i tehdy, pokud škodu zaměstnanci způsobil jiný subjekt (např. osoba, která jej při výkonu práce napadla a zranila), nebo pokud škoda nastala v důsledku působení vis major, což zaměstnavatel nemohl nijak ovlivnit (např. zasažení pracujícího zaměstnance bleskem). Zaměstnavatel tedy vlastně nese odpovědnost za následky škodné události (odpovědnost objektivní).

Pouze v případě, kdy zaměstnavatel prokáže, že škodu zavinil také poškozený zaměstnanec, se jeho odpovědnost poměrně omezí (§ 270 ZP). Zvláštní úprava platí v tomto směru pro odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání.

Zaměstnavatel, který nahradil zaměstnanci škodu, má pak sám nárok na její náhradu vůči tomu, kdo za ni poškozenému odpovídá podle občanského zákoníku, a to v rozsahu adekvátní míře této odpovědnosti, pokud nebylo předem dohodnuto jinak.

Odložené věci (§ 267 ZP)

Předpokladem vzniku práva na náhradu škody je odložení věcí zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním u zaměstnavatele, s nímž má sjednán pracovní poměr. Pokud by tyto věci odložil při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním u jiného subjektu, odpovídal by mu za škodu jeho zaměstnavatel, ale v tomto případě podle zásad obecné povinnosti nahradit škodu dle § 265 ZP. Dalším předpokladem je, že k odložení věcí došlo na místě k tomu určeném (např. ve skříňce) nebo obvyklém.

Právní úprava rozlišuje rozsah povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu podle toho, zda jde o věci, které se do práce obvykle nosí či nenosí, a u posledně jmenovaných také zohledňuje, zda je zaměstnavatel převzal či nepřevzal do zvláštní úschovy.

Za věci, které zaměstnanci obvykle nosí do práce, se považuje vždy oblečení a obuv (bez ohledu na jejich hodnotu) a dále běžné osobní předměty jako prsten, hodinky, aktovky, kabelky, mobilní telefon atd. Bližší vymezení okruhu těchto předmětů lze uvést v pracovním řádu. Do okruhu věcí, které se do zaměstnání obvykle nenosí, patří zejména větší částky peněz, cenné šperky apod.

Zaměstnanec musí do 15 dnů ode dne, kdy se dověděl, že mu vznikla škoda na odložených věcech jejich poškozením, zničením nebo ztrátou, o ní uvědomit (písemně či prokazatelně ústně) zaměstnavatele (tj. kteréhokoli ze svých nadřízených) a tuto škodu také prokázat. V tom případě zaměstnavatel za škodu odpovídá, i když ji nezavinil (vznikla z objektivních příčin), a také bez ohledu na to, zda škodu způsobil spoluzaměstnanec či jiná osoba.

Jde-li o věci, které se obvykle do práce nosí, hradí zaměstnavatel škodu na nich způsobenou v plné výši. Rozsah náhrady škody u věcí, které se do zaměstnání běžně nenosí, je limitován částkou 10 000 Kč. Pouze v případech, kdy se zjistí, že škodu způsobil spoluzaměstnanec nebo kdy tyto věci převzal zaměstnavatel do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel bez omezení. Výše uvedený limit neplatí také tehdy, je-li zaměstnanci odcizena mzda v den její výplaty.


Zaměstnavatel není povinen zajišťovat bezpečnou úschovu obvyklých dopravních prostředků, které zaměstnanci používají na cestě do práce a zpět (kola, motocykly), a proto neodpovídá za případnou škodu, která zaměstnanci na těchto dopravních prostředcích vznikne, ať již poškozením nebo ztrátou.

Nesplnění povinnosti k odvracení škody

Zaměstnanec je povinen zakročit, je-li to neodkladně nutné k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli.

Pokud zaměstnanec při tomto zákroku utrpí věcnou škodu, je mu ji zaměstnavatel povinen nahradit včetně účelně vynaložených nákladů. Tento nárok zaměstnance je však podmíněn tím, že škodu úmyslně nevyvolal a že si při jejím odvracení počínal způsobem přiměřeným okolnostem (§ 266 ZP). Stejné právo na náhradu náleží i zaměstnanci, který takto odvracel nebezpečí ohrožující život nebo zdraví, pokud by za škodu tím způsobenou odpovídal zaměstnavatel.

Jestliže u zaměstnance došlo při odvracení hrozící škody také k poškození zdraví (pracovnímu úrazu), obdrží náhradu věcné škody v rámci odškodnění tohoto pracovního úrazu.

Pracovní úrazy a nemoci z povolání

Povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání je věnována příští 12. lekce.



Povinnosti zaměstnance nahradit škodu

Jedním z předpokladů vzniku povinnosti zaměstnance nahradit zaměstnavateli škodu musí být vždy zavinění a podle míry svého zavinění zaměstnanec za škodu také odpovídá. Pokud by škoda vznikla také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnosti zaměstnance k náhradě škody se poměrně omezí.

Schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat

Na základě dohody o odpovědnosti k ochaně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, vzniká povinnost zaměstnance nahradit případnou škodu na svěřených hodnotách.

Podmínkou platnosti dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty je písemná forma. Není-li dohoda uzavřena písemně, resp. smluvní strany vadu spočívající v absenci písemné formy dodatečně neodstraní, je neplatná. S účinností od 1. ledna 2014 však nedodržení písemné formy neznamená její absolutní neplatnost, ale podle občanského zákoníku způsobuje pouze neplatnost relativní. Znamená to tedy, že není-li dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty uzavřena písemně, pak při zjištění schodku, pokud zaměstnanec namítne její neplatnost, neodpovídá za vzniklý schodek v plné výši, ale pouze na základě obecné povinnosti nahradit škodu, kdy zavinění schodku musí prokázat zaměstnavatel. Pokud zaměstnavatel zavinění zaměstnance prokáže, výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterou způsobil škodu. Toto omezení neplatí, prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zaměstnanec způsobil úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Se zaměstnancem, který nedosáhl 18 let věku, tuto dohodu nelze uzavřít.

Předmětem dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty mohou být hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty určené k obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Nejde-li o takové hodnoty, nemohou být předmětem dohody o odpovědnosti (například inventář kanceláře, stolní počítač,

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací