On-line kurz - Rok ve mzdové účtárně 2020

Input:

Kontrolní činnost v oblasti pracovněprávních vztahů, cestovní náhrady

1.4.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1301
Kontrolní činnost v oblasti pracovněprávních vztahů, cestovní náhrady

JUDr. Petr Bukovjan, Ing. Karel Janoušek, Ing. Růžena Klímová

Kontrolní činnost v oblasti pracovněprávních vztahů

Od 1. 1. 2012 přešly kontrolní pravomoci v oblasti kontroly dodržování právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele z Úřadu práce na orgány inspekce práce. Krajským pobočkám Úřadu práce zůstala po novele zákona o zaměstnanosti jen finanční kontrola (ve vztahu k plnění podmínek týkajících se poskytování příspěvků z aktivní politiky zaměstnanosti) a kontrola výše průměrného měsíčního čistého výdělku, a to v rozsahu potřebném pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. V dalším textu bude proto pojednáno jen o struktuře a kontrolních kompetencích orgánů inspekce práce.

Oprávnění ke kontrole

  • orgány inspekce práce opravňuje ke kontrole § 3 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů;

  • inspektoři orgánů inspekce práce prokazují své oprávnění ke kontrole předložením služebního průkazu.

Předmět kontroly

Kontrolní činnost prováděná orgány inspekce práce je druhem správního dozoru. Jejím předmětem je dodržování povinností vyplývajících právnickým a fyzickým osobám z příslušných předpisů. Příslušnými předpisy lze přitom rozumět jak právní předpisy, tak též kolektivní smlouvy v částech, ve kterých jsou upraveny individuální pracovněprávní nároky zaměstnanců vyplývající z právních předpisů, a vnitřní předpisy zaměstnavatelů, jestliže zakládají práva zaměstnanců.

  • podrobné vymezení předmětu kontroly prováděné orgány inspekce práce obsahuje § 3 zákona o inspekci práce;

  • vedle dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů vykonávají Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce kontrolu také v případech stanovených zvláštním právním předpisem, vedle předpisů o zaměstnanosti též např. v oblasti prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.

Kontrolované osoby (§ 6 ZIP)

Výčet kontrolovaných osob zahrnuje ty subjekty, u nichž mohou orgány inspekce práce kontrolu provést. Okruh těchto osob vymezuje ZIP pozitivním i negativním způsobem.

Působnost Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce se vztahuje na:

  1. zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce;
  2. fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují;
  3. fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu a nikoho nezaměstnávající;
  4. spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a c);
  5. fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebníkem) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí, a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších podmínek BOZP;
  6. vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu;
  7. právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných učilišť nebo vyšších odborných škol;
  8. věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené;
  9. právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi,
  10. rodinný závod.

Podle ustanovení § 126 odst. 1 ZZ kontrolují orgány inspekce práce dodržování pracovněprávních předpisů u:

  1. zaměstnavatelů,
  2. právnických a fyzických osob, které vykonávají činnosti podle dotčeného zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání a při rekvalifikaci,
  3. fyzických osob, kterým jsou poskytovány služby podle zákona o zaměstnanosti.

Územní působnost

Oblastní inspektoráty práce byly zřízeny na úrovni bývalých krajů s výjimkou Oblastního inspektorátu práce pro hlavní město Prahu a Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj, oba se sídlem v Praze, zajišťují tyto kontrolní orgány svoji činnost vždy na území dvou krajů. Označení, sídla, případně územní obvody úřadů práce a oblastních inspektorátů práce jsou uvedeny v přílohách k zákonu o zaměstnanosti a k zákonu o inspekci práce. Přehled všech orgánů inspekce práce včetně adres, telefonů a úředních hodin konzultačních míst jednotlivých oblastních inspektorátů práce lze nalézt na internetových stránkách www.suip.cz, rubrika Informační materiály. Na internetových stránkách oblastních inspektorátů práce lze pak dokonce dohledat i přehled konkrétních inspektorů pro příslušné okresy v rámci působnosti těchto orgánů inspekce práce.

Místní příslušnost oblastního inspektorátu práce k výkonu kontroly se řídí místem činnosti kontrolované osoby a u organizační složky státu jejím sídlem.

Práva a povinnosti při kontrole (§ 7 až 9 a § 20 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, § 7 až 9 ZIP, § 39 a 45 ZIP)

Aby kontrola mohla naplnit svůj účel, musejí inspektoři orgánů inspekce práce disponovat určitými oprávněními. Protože postup inspektorů při kontrole dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů se musí řídit zákonem předpokládanými pravidly, jsou těmto uloženy též určité povinnosti a kontrolovaným osobám přiznána příslušná práva.

Zákon o inspekci práce stanoví jen některá specifická práva a povinnosti inspektorů. Obecný katalog práv a povinností inspektorů coby kontrolujících obsahuje totiž kontrolní řád, který upravuje základní pravidla kontrolní činnosti a vzájemné vztahy mezi kontrolním orgánem a kontrolovanými osobami.

Zákonná úprava dává inspektorům orgánů inspekce práce při výkonu kontrolní činnosti poměrně široká oprávnění. Současně tím zakládá odpovídající povinnosti na straně kontrolovaných osob. Inspektor je oprávněn zejména:

  • vstupovat bezplatně do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor, s výjimkou obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly, je-li to nezbytné k výkonu kontroly;

  • vyžadovat osvědčení totožnosti přítomných fyzických osob;

  • vyzvat kontrolovanou osobu, aby se v určené lhůtě dostavila na pracoviště orgánu inspekce práce a poskytla údaje, dokumenty nebo věci související s výkonem kontroly, ledaže jí v tom brání vážná překážka, kterou musí prokázat;

  • požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby (podklady) a v odůvodněných případech zajistit tyto podklady v jejich originální podobě;

  • v míře nezbytné pro průběh kontroly užívat technických prostředků kontrolované osoby, a to po předchozím projednání s ní;

  • odebírat k rozboru kontrolní vzorek;

  • v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení, nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí;

  • nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu;

  • vydat rozhodnutí o zákazu např. práce přesčas, práce v noci nebo práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců, je-li vykonávána v rozporu se zákoníkem práce;

  • navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik;

  • přibrat k účasti na výkonu kontroly specializovaného odborníka (tzv. přizvanou osobu);

  • vyžadovat od kontrolované osoby součinnost nezbytnou k výkonu kontroly;

  • ukládat kontrolovaným osobám opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a v té souvislosti vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních.

Povinnosti inspektorů orgánů inspekce práce upravuje v obecné rovině kontrolní řád a specificky pak případně zákon o inspekci práce. Inspektor je povinen zejména:

  • předložit kontrolované osobě pověření ke kontrole (služební průkaz) a požádá-li o to kontrolovaná osoba, též další dokument, který dokládá, že se jedná o osobu uvedenou v pověření ke kontrole;

  • šetřit práva a oprávněné zájmy kontrolované osoby;

  • zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s kontrolou nebo s úkony předcházejícími kontrole, a nezneužívat takto získaných informací;

  • informovat zástupce zaměstnanců o zahájení kontroly, jestliže u kontrolované osoby působí;

  • vydat potvrzení o zajištěných originálních podkladech a pominou-li důvody jejich zajištění, neprodleně je vrátit;

  • zjistit stav věci v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly a v závislosti na povaze kontroly doložit kontrolní zjištění potřebnými podklady;

  • pořídit ve zvláštních případech tzv. dílčí protokol, který se pak stává součástí protokolu o výsledku kontroly;

  • vyhotovit protokol o kontrole a doručit jeho stejnopis kontrolované osobě.

Protokol o výsledku kontroly

Písemným výstupem z kontroly je protokol. Jeho prostřednictvím sděluje orgán inspekce práce kontrolované osobě závěry svého šetření. Minimální požadavky na obsah protokolu o kontrole jsou vyjmenovány v ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 255/2012 Sb. Protokol o kontrole obsahuje skutečnosti vztahující se k vykonané kontrole, vždy však alespoň:

  • označení kontrolního orgánu a kontrolujícího (orgánu inspekce práce a zaměstnavatele);

  • označení ustanovení právního předpisu vymezujícího pravomoc kontrolního orgánu k výkonu kontroly (především ZIP nebo ZZ);

  • označení přizvané osoby včetně důvodu jejího přizvání;

  • označení kontrolované osoby;

  • označení předmětu kontroly;

  • kontrolní úkon, jímž byla kontrola zahájena, a den, kdy byl tento kontrolní úkon proveden;

  • poslední kontrolní úkon předcházející vyhotovení protokolu o kontrole a den, kdy byl tento kontrolní úkon proveden;

  • kontrolní zjištění, obsahující zjištěný stav věci s uvedením nedostatků a označení právních předpisů, které byly porušeny, včetně uvedení podkladů, z kterých tato kontrolní zjištění vycházejí;

  • poučení o možnosti podat proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole námitky s uvedením lhůty pro jejich podání a komu se podávají;

  • datum vyhotovení;

  • podpis kontrolujícího.

Velký význam má v protokolu uvedení posledního kontrolního úkonu předcházejícího vyhotovení protokolu o kontrole a den, kdy byl tento kontrolní úkon proveden. Kontrolní řád totiž stanoví, že protokol o kontrole se vyhotoví ve lhůtě 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu, ve zvláště složitých případech do 60 dnů. Jak vyplývá ze stanoviska Ministerstva vnitra, posledním kontrolním úkonem dle kontrolního řádu je takový úkon, po jehož provedení kontrolující disponuje veškerými podklady a zjištěními potřebnými pro vyhotovení protokolu o kontrole, a od kterého kontrolovaná osoba může oprávněně očekávat, že jí ve lhůtě stanovené zákonem bude doručen protokol o kontrole

Je logické, že kontrolním zjištěním se může kontrolovaná osoba bránit. Kontrolní řád dává kontrolované osobě právo podat proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu námitky, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení protokolu o kontrole, není-li v něm stanovena lhůta delší. Námitky se podávají písemně, musí z nich být zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují, a musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu s tímto kontrolním zjištěním. Nesplnění těchto náležitostí vede automaticky k zamítnutí námitek jako nedůvodných.


Přestupky a sankce za ně
(§ 10 až 37 ZIP, § 139 a § 141 ZZ)

Zákon o inspekci práce stejně jako zákon o zaměstnanosti vymezuje obecné skutkové podstaty protiprávního jednání (od 1. 7. 2017 výhradně a jen přestupků, pojem „správní delikt” byl z právních předpisů vypuštěn v návaznosti na nabytí účinnosti zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) a od nich odvozuje druh sankce, popř. její maximální možnou výši.

Zákon o inspekci práce rozeznává přestupky obecně na úseku:

  • součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance,

  • rovného zacházení,

  • ochrany soukromí a osobních práv zaměstnanců

  • pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

  • odměňování zaměstnanců,

  • náhrad,

  • pracovní doby,

  • dovolené,

  • bezpečnosti práce,

  • zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců,

  • bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví,

  • vyhrazených technických zařízení,

  • agenturního zaměstnávání,

  • výkonu umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti.

Dle zákona o zaměstnanosti se dají přestupky rozdělit do následujících oblastí:

  • diskriminace a rovné zacházení,

  • nelegální zaměstnávání (výkon nelegální práce),

  • zprostředkování zaměstnání,

  • povinnosti vůči osobám se zdravotním postižením,

  • oznamovací a evidenční povinnosti,

  • vykázání dlužných mzdových nároků.

Přestupky projednává v prvním stupni místně příslušný oblastní inspektorát práce. Pokud kontrolu vykonal Státní úřad inspekce práce, pak je projednávajícím orgánem on. Zmíněné orgány inspekce práce mohou za přestupek uložit kontrolované osobě pokutu. Pouze v případě, že fyzická nebo právnická osoba v rozsahu oprávnění nebo osvědčení vydaného organizací státního odborného dozoru na provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek při provozování vyhrazených technických zařízení nezajistí provedení prohlídek, revizí nebo zkoušek ve stanoveném rozsahu, přichází v úvahu též