DPH 2022

Input:

Daňové doklady

14.1.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

801
Daňové doklady

RNDr. Ivan Brychta, Ing. Jana Kolářová

  • definice daňových dokladů

  • pravidla vystavování daňových dokladů

  • náležitosti daňových dokladů, vč. zjednodušeného

  • zvláštní daňové doklady

  • uchovávání daňových dokladů

  • věrohodnost, neporušenost a čitelnost

Vymezení

V této lekci se dostáváme k problematice daňových dokladů, k pravidlům pro jejich vystavení a uchovávání.

Pravidla pro daňové doklady v ZDPH vycházejí z hlavy XI kapitoly 3 Směrnice 2006/112/ES, od roku 2013 ve znění Směrnice 2010/45/EU, která přinesla do požadavků na fakturaci a uschovávání daňových dokladů významné změny. Prostor, který ZDPH této problematice věnuje, je velký a odpovídá členění zákona z hlediska plnění v rámci tuzemska, s jinými členskými státy a s třetími zeměmi. Samotné vymezení daňových dokladů (zkráceně budeme označovat jako DD) je v tuzemském zákoně obsaženo v §§ 26 až 35a ZDPH.

Souvisejícím opravám základu daně a výše daně se budeme věnovat až v 11. lekci. V té uvedeme i zásady pro vystavování opravných daňových dokladů.

Definice daňového dokladu

Daňový doklad (zkráceně budeme označovat jako DD) má svou definici (§ 26 ZDPH): daňový doklad je písemnost, která splňuje podmínky uvedené v ZDPH. Z toho plyne, že nemá-li náležitosti, není daňovým dokladem. Nicméně nárok na odpočet lze však prokázat i jiným způsobem.

DD může mít listinou nebo elektronickou podobu. Listinou podobu si zřejmě dovedeme představit všichni. Elektronická podoba je upravena v ZDPH takto: DD má elektronickou podobu, pokud je vystaven a obdržen elektronicky (k tomu je nutný souhlas odběratele, ten musí být schopen elektronický doklad přijmout). Podrobněji se budeme elektronickou podobou zabývat v závěru této lekce.

Upozornění

Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá vždy osoba, která plnění uskutečňuje. Nicméně odběratel smí nárokovat daň jenom ve výši odpovídající ZDPH, takže ani daň uvedená na dokladu jej neopravňuje k vyššímu nároku na odpočet.

Pravidla vystavování daňových dokladů

Pravidla pro vystavování daňových dokladů (DD) jsou následující:

  • nejprve je třeba určit, podle pravidel jakého státu se DD vystavují (§ 27 ZDPH), a

  • pak se teprve pro případy, kdy vystavení DD podléhá tuzemským pravidlům, definuje postup (§ 28 ZDPH).

Určení státu, podle jehož pravidel se DD vystavuje

Základní pravidlo pro učení státu, podle jehož pravidel se DD vystavuje, říká, že:

  • vystavování DD při dodání zboží, převodu nemovité věci nebo poskytnutí služby podléhá pravidlům členského státu, ve kterém je místo plnění.

Výjimky z tohoto pravidla jsou následující:

  • vystavování DD podléhá pravidlům členského státu podle sídla nebo provozovny OPD, která plnění uskutečňuje, pokud je místo plnění:

    • - ve třetí zemi, např. služby poskytnuté českým plátcem do USA s místem plnění v USA, anebo
    • - v členském státě jiném, než ve kterém má OPD, která plnění uskutečňuje, sídlo nebo provozovnu, v tomto případě je další podmínkou, že plnění uskutečněno prostřednictvím této provozovny, a pokud má přiznat daň OPD, pro kterou se plnění uskutečňuje, a tato osoba nebyla zmocněna k vystavení daňového dokladu. Například jde o služby s místem plnění podle základního pravidla (§ 9 odst. 1 ZDPH).

Novelou č. 80/2019 Sb. účinnou od 1. 4. 2019 bylo doplněno, že v případě poskytování digitálních služeb, kdy je poskytovatel registrován k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa, podléhá vystavování daňových dokladů pravidlům členského státu registrace.

Příklad

Rozhodněte v následujících případech, pravidly jakého státu se bude řídit vystavení daňových dokladů při následujících plněních:

1. Prodej zboží s místem plnění v tuzemsku, prodávajícím je tuzemský plátce.

2. Prodej zboží s místem plnění v tuzemsku, prodávajícím je ORD v Rakousku, kupujícím je tuzemská OND.

3. Prodej zboží s místem plnění tuzemsku, prodávajícím je ORD v Rakousku, kupujícím tuzemská identifikovaná osoba.

4. Prodej zboží s místem plnění tuzemsku, prodávajícím je ORD v Rakousku, kupujícím je tuzemský plátce.

Správné odpovědi najdete zde1

Určení osoby, která je povinná DD vystavit

Jak je patrné i z předchozího příkladu, skutečnost, že je povinnost vystavit DD podle tuzemských pravidel, ještě neznamená, že bude DD vystaven tuzemským plátcem. Vystavovatelem může být i osoba povinná k dani z JČS, pokud bude v tuzemsku povinna přiznat DPH (např. při poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku pro tuzemskou OND – právnickou osobu).

Z tohoto pohledu je rozčleněn § 28 ZDPH, určující osobu, která DD podle tuzemských pravidel vystaví, a také další povinnosti (zejména do kdy je povinnost DD vystavit).

Povinnost vystavit DD má podle tuzemských pravidel:

  • plátce v případech uvedených v § 28 odst. 1 ZDPH, a to pokud:

    • - v tuzemsku poskytuje plnění pro OPD nebo právnickou OND (těm se doklady vystavují vždy, např. nadace či jiné neziskové organizace), ale s výjimkou osvobozených plnění bez nároku na odpočet DPH; přitom osobou povinnou k dani jsou kromě plátců též osoby vykonávající ekonomickou činnost, které k DPH registrovány nejsou, např. živnostníci s obratem pod 1 mil. Kč; pro fyzickou osobu nepovinnou k dani není potřeba daňové doklady vystavovat (vazba na kontrolní hlášení část A.4. / A.5.),
    • - prodeje zboží na dálku do tuzemska s místem plnění v ČR, ale místo plnění je ještě v tuzemsku (§ 8 odst. 2 ZDPH, viz 3. lekce),
    • - přijme úplatu před uskutečněním plnění v předchozích případech, pokud vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění ke dni přijetí úplaty,
    • - dodává zboží do JČS, na které se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně (§ 64 ZDPH, probírali jsme v 5. lekci),
    • - uskuteční plnění pro účely nesouvisející s uskutečněním ekonomických činností, ať už je to použití hmotného majetku (§ 13 odst. 4 ZDPH) anebo poskytnutí služby (§ 14 odst. 3 ZDPH),
    • - uvede do stavu způsobilého k užívání dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností [§ 4 odst. 4 písm. e) ZDPH], pokud ho použije pro účely, pro které má nárok na odpočet daně ve zkrácené výši podle § 72 odst. 6 ZDPH,
    • - uvede vratné obaly spolu se zbožím na trh a vratné obaly nejsou vráceny k poslednímu dni účetního období [§ 13 odst. 4 písm. e) ZDPH].
  • osoba povinná k dani je povinna vystavit daňový doklad, pokud:

    • - uskuteční plnění pro OPD nebo právnickou OND, je-li místo plnění v členském státě, ve kterém nemá osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, sídlo nebo provozovnu (je-li plnění uskutečněno prostřednictvím této provozovny), jde-li o:
      1. poskytnutí služby,
      2. dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo
      3. dodání zboží soustavami nebo sítěmi,
    • - poskytne-li službu nebo dodá zboží s instalací nebo montáží pro OPD nebo právnickou osobu OND, je-li místo plnění ve třetí zemi, nebo
    • - přijme úplatu, pokud před uskutečněním plnění podle předchozího vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění ke dni přijetí úplaty
  • orgán veřejné moci nebo dražebník je povinen vystavit DD (namísto plátce):

    • - při dražbě obchodního majetku plátce nebo
    • - při jeho prodeji mimo dražbu

(s výjimkou osvobozených plnění bez nároku na odpočet daně).

Povšimněme si v předchozím, že tam, kde zákon hovoří o lhůtě pro vystavování DD při přijetí úplaty, že se zároveň zdůrazňuje, že je to pouze v situaci, pokud před uskutečněním daného plnění vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění ke dni přijetí úplaty.

Zapamatujme si

Povinnost vystavit DD v předchozích případech je vždy na straně poskytovatele plnění. Příjemce plnění daňový doklad nevystavuje nikdy, a to ani v situacích, kdy má povinnost jako příjemce přiznat a