Daň silniční 2020

Input:

Silniční daň - úvod do problematiky

10.8.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

101
Silniční daň – úvod do problematiky

Jaroslava Pfeilerová

ÚVOD

Silniční daň je přímá majetková daň, její výnosy jsou na rozdíl od daně z příjmů nebo daně z přidané hodnoty malé (tvoří cca jedno procento příjmů státního rozpočtu) a z toho důvodu lze tuto daň označit za doplňkovou. Ale i s touto problematikou je potřebné se podrobně seznámit, protože  případné nesprávné odvedení silniční daně může mít pro poplatníka nepříjemné finanční důsledky v podobě sankcí stanovených daňovým řádem v ustanoveních §§ 252 až 253 DŘ.

Silniční daň upravuje zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční (dále jen ZDSIL). Tento právní předpis je členěn následujícím způsobem:

  • Předmět daně

  • Osvobození od daně

  • Poplatníci daně

  • Základ daně

  • Sazby daně

  • Vznik a zánik daňové povinnosti, splatnost, placení a zaokrouhlování daně a záloh na daň

  • Sleva na dani

  • Zdaňovací období

  • Ustanovení zmocňovací, závěrečná a zrušovací

  • Daňové přiznání

PŘEDMĚT SILNIČNÍ DANĚ

V první řadě je nutné správně posoudit, zda jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, předmětem silniční daně. Podle ustanovení § 2 ZDSIL se jedná o:

A. Vozidla registrovaná a provozovaná v ČR, která jsou používaná:

  • fyzickými osobami v souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti,

  • právnickými osobami k činnostem, ze kterých plynou příjmy podléhající dani z příjmů. Uvedené pravidlo platí pro podnikající i pro nepodnikající osoby. To znamená, že dani silniční nepodléhají vozidla, která jsou využívaná k činnosti veřejně prospěšného poplatníka, pokud související příjmy nepodléhají dani z příjmů právnických osob.

Osoba vlastníka nemá na skutečnost, zda vozidlo je či není předmětem silniční daně, žádný vliv. Důležitá je skutečnost, že konkrétní vozidlo je využíváno k výše uvedeným činnostem.

B. Nákladní automobily registrované a provozovaná v ČR s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny a přípojná vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny. Tato vozidla jsou předmětem daně vždy, a to bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou používána v souvislosti s podnikáním

Naopak předmětem daně nejsou speciální pásové automobily a zemědělské a lesnické traktory a také vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka. Jedná se např. o případy, kdy je vozidlu pro účely převozu přidělena tzv. papírová značka, která platí pouze několik dnů. Tato vozidla budou předmětem silniční daně až od měsíce, kdy jim bude přidělena tzv. trvalá SPZ.

Při posouzení, zda vozidlo je či není předmětem daně, je vždy nutné vycházet ze zařazení příslušného vozidla tak, jak je zapsáno v technickém průkazu vozidla.

Silniční daň je posuzována s přesností na kalendářní měsíce. To znamená, že pokud vozidlo do 3,5 tuny není v některých měsících využíváno k podnikání, nemusí být silniční daň uhrazena. Postačí však, aby vozidlo bylo k podnikání využito jen jeden den v měsíci, a daň je nutné uhradit za celý tento měsíc.

REGISTRACE VOZIDLA

Jednou z podmínek nutných pro to, aby bylo vozidlo předmětem daně, je registrace vozidla. Není-li vozidlo v ČR registrováno, nemůže se stát předmětem daně.

V souladu s ust. § 23 vyhlášky č. 343/2014 Sb., o registraci vozidel se registrační značky člení na standardní a zvláštní:

a) standardní značky jsou určeny pro:

  1. všechna silniční motorová vozidla a přípojná vozidla,
  2. všechna zvláštní motorová vozidla,
  3. vozidla, jejichž vlastník nebo provozovatel je fyzická nebo právnická osoba požívající diplomatickou imunitu a výsady podle mezinárodní smlouvy,
  4. vozidla odhlášená k trvalému vývozu do zahraničí,

b) zvláštní značky:

  1. pro jízdu z místa prodeje,
  2. pro manipulační provoz,
  3. pro zkušební účely,
  4. pro historická vozidla, kterým byl vydán průkaz historického vozidla,
  5. pro sportovní vozidla, kterým byl vydán průkaz sportovního vozidla,
  6. k umístění na nosné zařízení připojitelné k silničnímu vozidlu.

Značky mohou být také:

c) na přání pro všechna silniční motorová vozidla a