Účetní závěrka v příkladech, otázkách a odpovědích 2020

Input:

Legislativní rámec účetní závěrky a obsah a rozsah účetní závěrky

25.9.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

101
Legislativní rámec účetní závěrky a obsah a rozsah účetní závěrky

prof. Ing. Libuše Műllerová, CSc.

  • Legislativní rámec účetní závěrky

  • Obsah a rozsah účetní závěrky

  • Pracovní postupy související s účetní závěrkou

  • Přípravné práce k účetní závěrce

  • Vnitropodniková směrnice k účetní závěrce

Legislativní rámec účetní závěrky

Právní systém v České republice je založen na kodifikovaném právu. Regulace se provádí pomocí zákonů, nařízení vlády, vyhlášek a dalších právních aktů. Základní právní normou pro všechny typy účetních jednotek je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který byl od svého prvního vydání již několikrát novelizován. Jeho předkladatelem je Ministerstvo financí České republiky. Zákon zmocňuje ministerstvo vydávat prováděcí vyhlášky a zajišťovat tvorbu a vydávání národních účetních standardů. V rámci těchto pravidel si pak účetní jednotky upravují jednotlivé oblasti účetnictví vnitřními směrnicemi. Hierarchii současných účetních předpisů ukazuje následující schéma:

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky!

Důležité je, jak se určitá transakce bude vykazovat, aby věrně zobrazovala skutečnost, a teprve od toho se odvodí, jak se tato transakce bude účtovat (zásada přednosti obsahu před formou).

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen ZoÚ)

Tento zákon byl za dobu své platnosti několikrát novelizován. Větší novela s účinností od roku 2014 souvisela s rekodifikací občanského a obchodního práva.

V roce 2015 byla schválena zatím největší novela ZoÚ s účinností od 1. 1. 2016.

V souvislosti s účetní závěrkou bylo nejdůležitější změnou zavedení kategorizace účetních jednotek. Zákon člení účetní jednotky do čtyř kategorií – mikro, malé, střední a velké (§ 1b ZoÚ). Členění do těchto kategorií je závislé na třech kritériích – hodnota aktiv netto, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období. Uvedené členění má dopad do povinností souvisejících s účetní závěrkou a jejím zveřejňováním. Zařazení účetních jednotek do jednotlivých kategorií ukazuje následující tabulka:

Účetní jednotka Aktiva celkem Roční úhrn čistého obratu Průměrný počet zaměstnanců
Mikro do 9 mil. do 18 mil. do 10
Malá do 100 mil. do 200 mil. do 50
Střední do 500 mil. do 1 000 mil. do 250
Velká nad 500 mil. nad 1 000 mil. nad 250

V případě mikro, malých a středních účetní jednotek spadá podnik do příslušné kategorie, pokud nepřekročí dvě ze tří z uvedených hraničních hodnot po dvě po sobě jdoucí účetní období. Velkou účetní jednotkou jsou jednak všechny účetní jednotky patřící do subjektů veřejného zájmu, jednak účetní jednotky, které překročí alespoň dvě kritéria pro kategorii vymezující střední účetní jednotku. Za velkou účetní jednotku je bez ohledu na uvedená kritéria považována vždy účetní jednotka, která je subjektem veřejného zájmu. Jedná se o tyto účetní jednotky, které jsou (§ 1a ZoÚ):

  1. obchodní společnosti emitujících investiční cenné papíry přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu,
  2. bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
  3. pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven,
  4. penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření, nebo
  5. zdravotní pojišťovnou

Dalších změny, které přinesla tato novela zákona:

  • Zohlednění dopadu událostí, které nastaly po rozvahovém dni do okamžiku sestavení účetní závěrky [§ 19 odst. 5 a 6) ZoÚ];

  • Nová kategorizace konsolidačních skupin (§ 1c ZoÚ);

  • Úprava povinnosti související s ověřováním účetní závěrky (§ 20 ZoÚ);

  • Úprava požadavků na obsah výroční zprávy (§ 21 ZoÚ);

  • Úprava způsobu zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy (§ 21a ZoÚ);

  • Zpřesnění pravidel pro konsolidovanou účetní závěrku (§ 22, 22a, 22aa, 22b ZoÚ);

  • Úprava způsobu oceňování zásob vytvořených vlastní činností [§ 25 odst. 5 písm. c) ZoÚ] a dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností [§ 25 odst. 5 písm. d) ZoÚ];

  • Nová povinnost velkých účetních jednotek a subjektů veřejného zájmu, které působí v těžebním průmyslu a v průmyslu těžby dřeva, podávat zprávu o platbách vládám a její zveřejňování (§ 32a, 32b, 32c, 32d ZoÚ);

  • Do zákona se vrátilo pro vymezené účetní jednotky (§ 1f ZoÚ) jednoduché účetnictví (§ 13b ZoÚ) a v souvislosti s tím vymezení předmětu jednoduchého účetnictví (§ 2 ZoÚ).

S účinností od roku 2017 došlo k drobné novele zákona, která doplnila povinnost vykazovat ve výroční zprávě, v konsolidované výroční zprávě nebo v samostatné zprávě nefinanční informace (§ 32f až 32i ZoÚ). Týká se to účetních jednotek, které jsou:

a) velkou účetní jednotkou, která je obchodní společností a je zároveň subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období,

b) konsolidující účetní jednotkou velké skupiny účetních jednotek, která je zároveň subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročí na konsolidovaném základě kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období.

Nefinanční informace se týkající oblastí:

  • životního prostředí,

  • sociálních a zaměstnaneckých,

  • respektování lidských práv a

  • boje proti korupci a úplatkařství.

Nefinanční informace se uvádějí v této struktuře (§ 32f odst. 1 ZoÚ):

a) stručný popis obchodního modelu účetní jednotky uvádějící nefinanční informace nebo skupiny,

b) popis opatření, která účetní jednotka uvádějící nefinanční informace nebo skupina ve vztahu k těmto otázkám uplatňuje, včetně uplatňovaných postupů náležité péče; není-li k některé z těchto otázek uplatňováno žádné opatření, uvádí se odůvodnění, z jakého důvodu se opatření v dané otázce neuplatňuje,

c) popis výsledků těchto opatření,

d) popis hlavních rizik souvisejících s těmito otázkami, jež jsou spojeny s činností účetní jednotky uvádějící nefinanční informace nebo skupiny, včetně, přichází-li to u ní v úvahu a je-li to přiměřené, s jejími obchodními vztahy, výrobky nebo službami, které by mohly mít nepříznivé dopady v těchto oblastech, a způsobu, jakým tato účetní jednotka uvádějící nefinanční informace nebo skupina tato rizika řídí,

e) nefinanční klíčové ukazatele výkonnosti, které se vztahují k příslušné podnikatelské činnosti.

Od té doby nedošlo k žádné novele zákona o účetnictví ani k prováděcím předpisům k němu vzhledem k tomu, že ministerstvo připravuje nový zákon. Pro sestavování účetní závěrky za rok 2020 platí proto stejná pravidla, která platila pro účetní závěrky za rok 2019.

Obsah a rozsah účetní závěrky

Co tvoří podle zákona o účetnictví účetní závěrku (§ 18 odst. 1 ZoÚ):

Účetní závěrka je nedílný celek, který tvoří:

  1. rozvaha (bilance),
  2. výkazu zisku a ztráty,
  3. příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v účetních výkazech,
  4. přehled o peněžních tocích (střední a velké účetní jednotky),
  5. přehled o změnách vlastního kapitálu (střední a velké účetní jednotky).

Účetní jednotky uvedené v § 1a písm. b) až d) ZoÚ, tj. banky, pojišťovny nebo zajišťovny a penzijní společnosti přehled o peněžních tocích nesestavují. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. Vybrané účetní jednotky (organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových